Tradiční rituály a zvyky, které se dodržují na Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek je jeden z velikonočních svátků a má pro křesťany velký význam. V tento den si připomínají poslední večeři Páně. Zelený čtvrtek je ovšem spojen s řadou pověr a zvyků, které se dodnes dodržují. Jedná se především o různé rituály, které není radno podceňovat, neboť, jejich nesplnění má za následek nemoci nebo nouzi.
Zelený čtvrtek je spojen s poslední večeří Páně i mnoha tradicemi a rituály (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Proč zelený čtvrtek?
Zelený čtvrtek dostal své jméno po německém výrazu Greinendonnerstag, který má znamenat lkavý čtvrtek, ale nesprávným překladem se nazývá Zelený čtvrtek. K tomuto dni patří především zelené pokrmy, jakými jsou hrách nebo zelí, ale rovněž první jarní zelené bylinky, které mohou zdobit uvařené pokrmy, v současnosti vítězí špenát. I pivovary přizpůsobily svou nabídku a nabízejí v tyto dny zelené speciály. Tradičně se v tento den pečou jidáše ve tvaru spleteného provazu, na kterém se měl oběsit Jidáš pro svou zradu.
Poslední večeře Páně se skutečně odehrála ve čtvrtek a křesťané si tento den připomínají, protože Ježíš povečeřel se svými učedníky. K tomuto se váže obřad umývání nohou starcům. Mezi tradiční zvyky patří „odlet zvonů do Říma“, které v tento den utichnou a znovu se rozezvučí až na Bílou sobotu. Vzhledem k tichu zvonů sloužily ke svolání k modlitbám různé nástroje, především řehtačky, klapačky, mlýnky, trakářky a jiné hlučné předměty. Zvukem se se vyháněly nečisté síly z domu nebo stavení. Tento zvyk se dodnes udržuje na Slovácku nebo Valašsku.
Jaké dodržujeme tradice a zvyky na Zelený čtvrtek?
Tradicí bylo ranní vstávání a modlitba, poté se lidé měli omýt rosou, což jim mělo upevnit zdraví. Ochrana před vosím či včelí bodnutím nebo před hadím kousnutím spočívala ve snězení medu, kterým se sladila kaše, nebo se med mazal na tradiční velikonoční pečivo - jidáše. Kdo toto doma upečené pečivo stačil sníst ještě před rozedněním, měl mít zaručeno zdraví po celý rok (kupovaný by ztratil kouzelnou moc). Vhozený jidáš do studny měl zajistit čerstvou vodu po celý rok. Rovněž se nezapomínalo na dobytek – kousek jidáše mělo zajistit jeho pevné zdraví.
Ještě před rozbřeskem hospodyně zametly stavení a smetí položené na křižovatku cest zaručovalo nepřítomnost blech ve stavení. Stejně jako na Velikonoční pondělí, tak i v tento den děti obcházely stavení, recitovaly básničky a dostávaly drobné mince nebo sladkosti - říkalo se tomu „honění Jidáše“.
Zvonění paličkou o hmoždíř vyhánělo hmyz a myši ze stavení. Hádání a rozepře v tento den znamenaly nesváry po celý rok. Určitě se nedoporučovalo půjčovat si peníze, protože jinak hrozila nouze po celý rok.
Zdroj informací: irozhlas.cz; novinky.cz; radiozurnal.rozhlas.cz
