reklama

Pekla v neděli a přineslo to všem ohromné neštěstí

Svatý týden před Velikonocemi začíná magickou Květnou nedělí. Jde o poslední neděli v postním období, která je spojena s mnoha zvyky a tradicemi. Znáte je? Víte, které byste neměli v žádném případě opomenout? Netušíte? Nevadí, rádi vám je připomeneme.

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Svatý týden začíná Květnou nedělí, jejímž symbolem jsou kočičky (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Svatý týden čili Pašije začínají Květnou nedělí

Svatý týden čili Pašije, Velký týden nebo odborněji Domenica in palmis, rovněž De passione Domini, jsou významným křesťanským obdobím, v němž si věřící připomínají poslední události z Kristova pozemského života (tedy Jidášovu zradu, umučení Krista a jeho zmrtvýchvstání). Svatý týden začíná Květnou nedělí. 

Příjezd Krista do Jeruzaléma, obraz z Padovy
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Příjezd Krista do Jeruzaléma, obraz z Padovy

Co je Květná neděle? 

Květná neděle, Pašijová neděle, Tisová neděle, Beránková neděle, případně také Neděle ratolestí, to všechno představuje označení pro jeden den. První zmínka o této neděli pochází již z 5. století našeho letopočtu a k nám se dostala o 2 století později. Je to křesťanský pohyblivý svátek, během něhož se připomíná Ježíšův příjezd do Jeruzaléma. Tam byl lidmi vítán palmovými a olivovými ratolestmi, které kladli na zem. Jenže po oslavě ho čekala brzká smrt.

Květná neděle je upomínkou na tento den. Slaví se ve většině liturgických církví žehnáním a rozdáváním různých větviček. A protože u nás nemáme ani palmy, ani olivy, světí se nejčastěji kočičky. S Květnou nedělí je spojená červená barva, která symbolizuje Kristovu krev. 

Nařezané kočičky se vázaly do svazků
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Nařezané kočičky se vázaly do svazků

Tradice a zvyky Květné neděle

Lidé si o Květné neděli stříhali kočičky. Ty pak svazovali stužkami do svazků. Potom, co při mši duchovní přečetl zprávu o umučení Krista, posvětil všechny přinesené svazky svěcenou vodou. Posvěcené větvičky si věřící potom odnesli domů. 

Posvěcené kočičky měly magickou moc
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Posvěcené kočičky měly magickou moc

K čemu lidem byly posvěcené kočičky?

Lidé věřili, že posvěcené kočičky mají magickou moc. A proto třeba tři svěcené kočičky dostaly děti, aby je spolkly. Měly je chránit před horečkou, zimnicí a bolestí v krku. A nejen to, kočičkami se také potíraly oči, aby nebolely. Rovněž se přidávaly k dalším bylinkám, z nichž se dělal léčivý odvar pro nemocné (pozor, nedoporučujeme v dnešní době zkoušet).

Hospodyně potom větvičky kočiček dávaly během bouřek za okna, aby dům chránily před bleskem a krupobitím. Lidé věřili, že když se zastrčí za svaté obrázky nebo kříž, ochrání je to proti čarodějné moci. Vymetal se jimi o Květné neděli dům, aby z něj byla vyhnána všechna neřest a nemravnost.

Hospodáři zastrkávali po proutku pod krov obytného stavení a stodoly, aby byli chráněni před zlou mocí. Alespoň jeden proutek kočiček se zapichoval do rohu pole, aby jim přinesl dobrou úrodu. O Filipojakubské noci se další proutky kočiček ukládaly pod práh dveří, aby čarodějnice nemohly vstoupit do domu. 

Kočičky patří k prvním rozkvetlým rostlinám
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Kočičky patří k prvním rozkvetlým rostlinám

A proč právě kočičky? 

Ptáte se, proč se u nás staly symbolem Květné neděle zrovna kočičky a ne jiné větvičky? Těžko říci, ale patrně proto, že na první pohled připomínají hebounký kožíšek beránka. Nebo je to jednoduše proto, že jde o první kvetoucí strom. Jenže vlastně tato skutečnost je i kamenem úrazu, protože trháním kočiček se ubírá potrava právě probuzeným včelám a čmelákům. Jde totiž o narašené květní pupeny vrby. Včely a čmeláci se přitom probouzí hned s prvními jarními paprsky a nemají příliš síly k tomu, aby hledaly další. Proto pokud najdou pouze otrhané zbytky větví bez kočiček, uhynou. Mějte tedy tento fakt na paměti a neberte kočičky útokem. Potravy je v této době vážně nedostatek.

Lidé věřili mnoha věcem
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Lidé věřili mnoha věcem

V co ještě lidé o Květné neděli věřili? 

  • O Květné neděli se nesmělo péct, protože lidé věřili, že by si tím zapekli i květy na stromech a loukách. Byla by pak špatná úroda.
  • Mimoto lidé také věřili, že ti, co se narodili o Květné neděli, mají neobyčejné schopnosti. Rozumí třeba mluvě rostlin. Ví, jakou bylinou vyléčit určitou nemoc. A jen oni dokáží najít čarovné koření, které zažene všechny neduhy. 
  • Tradovalo se rovněž, že byste si měli koupit něco nového na sebe, jinak vás pokaká beránek.  
  • Zajímavou pověrou je i to, že ten, kdo o Květné neděli vejce od černé slepice našel, měl ho zahrabat do slámy a uříznout si vrbový proutek. Před půlnocí potom měl vzít to vejce i proutek a jít na křižovatku lesní a polní cesty. Tam vejce položit a zamávat vrbovým proutkem směrem k jihu, severu a východu. Zjevit by se mu pak měl duch, který mu vyplní každé přání. 

Zdroj informací: wikimedia; ceskevelikonoce.cz; rozhlas.cz; vira.cz

Publikováno: 2. 4. 2023, Autor: Adriana Dosedělová, Profil autora: Adriana Dosedělová

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.