Dnes začíná Popeleční středa. Ale není to jen o hladu. Víte, co se v této době jedlo?
Půst před Velikonocemi je jedním ze dvou postních období v roce, které máme. Začíná Popeleční středou, jež má stejně jako samotné Velikonoce pohyblivé datum. Letos například začíná 22. 2. 2023 a končí s příchodem samotných Velikonoc 6. 4. 2023. Trvá tedy přesně 40 dnů a k tomu také 6 neděl (ty totiž do postní doby nepatří). Co o tomto období víte? A proč byste tomuto období měli věnovat pozornost?
O Popeleční středě maluje kněz křížek na čelo (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Půst začíná o Popeleční středě
Půst v předvelikonočním období začíná prapodivně ve středu, ale má to svůj důvod. Neděle totiž již byla křesťany chápána jako postní a jelikož mělo jít o výzvu k pokání, byl začátek ustanoven na středu. A má za úkol připomenout člověku jeho pomíjivost - “Prach jsi a v prach se obrátíš.” Postní doba v době před Velikonocemi se objevila již v 11. století.
Popeleční středa je jedním z nejpřísnějších dnů v roce
Popeleční středa
Popeleční středa je pak odvozena od popelce, který si v minulosti muži sypali na hlavu. Později se tento zvyk překlopil ve vytváření křížku popelem na čele kajícníků. Jde o jeden z nejpřísnějších postních dnů v roce. Symbolika popele však byla známá ještě před příchodem křesťanství. Lidé tehdy věřili, že je popel ochrání před duchem zemřelého. Samotný popelec je pak popel ze spálených kočiček, které byly vysvěceny o Květné neděli předešlého roku.
Je mylné si myslet, že od Popeleční středy lidé de facto hladověli. Půst před Velikonocemi byl především o odřeknutí si dobrého a oblíbeného jídla a pití, muziky, zábavy a tance. V tomto období se nekonaly žádné svatby, ani zabijačky. Nehodovalo se. Lidé se v této době uklidnili a povzbuzovali se ke konání dobrých skutků. Modlili se. V průběhu týdne se jedlo pouze jednou denně jídlo, které bylo bez masa. Šlo o různé luštěninové pokrmy, pohanku, vařené brambory, obilné kaše, kysanou zeleninu a chleba. Kromě masa se na stole minimálně objevovaly i mléčné výrobky a vejce. Neděle jsou však z půstu vynechány, a proto si mohli dopřát více. Půst nemuseli dodržovat děti, nemocní a senioři.
O Popeleční středě neperte, jinak budete mít prádlo po celý rok špinavé
Tradice, které se pojí k Popeleční středě
Na Popeleční středu se nesmělo prát prádlo, protože by zůstalo po celý rok špinavé.
Pila se rovněž svěcená voda nebo kořalka, aby lidé byli po celý rok chráněni před poštípáním komáry.
Věřilo se také, že tomu, kdo v tento den pekl chléb, pomáhal sám Pán Bůh (a proto se rozhodně povede).
Také se tradovalo, že ten, kdo v radovánkách o masopustním úterku před Popeleční středou přetáhl při tancování půlnoc, objeví se mu pak čert v zeleném kabátě a bude ho strašit.
Mnohde na vesnici v tento den chodily ráno ženy s hrncem, v němž měly rozpuštěné mýdlo, jímž natíraly tváře mužům, aby se po masopustu probrali. Ten, kdo se tomu chtěl vyhnout, musel se vykoupit. Za vydělané peníze si potom ženy koupily sladký likér, který v tento den popíjely.
O Popeleční středě také od stavení ke stavení chodíval směšně oblečený člověk s lucernou a hledal masopust. Jako výslužku dostával to, co zbylo z masopustu.
Zdroj informací: reflex.cz; lidovky.cz; dotyk.cz; ceskezvyky.cz; vasrodokmen.cz
