reklama

Pokud chcete být po celý rok zdraví, musíte mít ve čtvrtek večer mastnou pusu

Poslední masopustní čtvrtek, či Tučný čtvrtek, je takovým rozloučením s celým masopustním obdobím. V dobách minulého režimu, se u nás na něj sice trochu zapomnělo, ale postupně se opět stává tím nejdůležitějším a oblíbeným dnem z celého masopustu. Víte však, proč jej vlastně slavíme a proč se mu říká zrovna tučný?

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Poslední masopustní čtvrtek je spojen s koblihami (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Poslední masopustní čtvrtek je svátkem obžerství

Poslední masopustní čtvrtek připadá na tento čtvrtek, čili na 16. 2. 2023. Jde o klouzavé datum, což znamená, že se mění stejně jako celé Velikonoce. Podle legendy za tento svátek vděčíme svaté Máří Magdaléně, která prý byla tučná, a za své přejídání o posledním čtvrtku masopustním proto slyšela od Krista kázání, aby se napravila. Ta si to vzala k srdci, na víru se obrátila a začala se postit.

V upomínku na svatou Máří Magdalénu a její obdivuhodnou proměnu lidé slaví Tučný čtvrtek. Nicméně jsou zmínky i o tom, že tento svátek byl známý ještě před svatou Magdalénou, tedy před příchodem křesťanství. Zajímavé také je, že se poslednímu čtvrtku před Popeleční středou říkalo rovněž fašank, ostatky, voračky, končiny nebo také bláznivé dny.

Tučný čtvrtek je jedním z posledních dnů zábavy před půstem
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Tučný čtvrtek je jedním z posledních dnů zábavy před půstem

Tučný čtvrtek je tradiční součást českého masopustu

Tučný čtvrtek, ten prostě k masopustu jednoduše patří stejně jako masopustní koblihy. I když se to nezdá, svátek má u nás hlubokou tradici. Místní jej slavili již za doby posledních Přemyslovců. A popravdě, neslavil se pouze u nás, dobře ho znali i jiné katolické a dokonce i některé pravoslavné země jako třeba Itálie, Španělsko nebo třeba Řecko. Dnes se ale Tučný čtvrtek slaví především v bývalých německých zemích a pak také v Polsku, kde si tento svátek užívají doopravdy s velkou chutí. Do koblih se vyloženě zamilovali.   

Koblihy jsou symbolem tučného čtvrtku
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Koblihy jsou symbolem tučného čtvrtku

Masopustní koblihy - symbol Tučného čtvrtka

I když je Tučný čtvrtek plný dobrého jídla, masopustní koblihy jsou pravděpodobně tím nejvýraznějším symbolem. Mají vysloveně magický rozměr. Dostávaly je také maškary, které v tento den chodily po celé vesnici a koledovaly. Hospodáři také věřili, že když nechají masopustní koblihy ztvrdnout a rozdrcené je přidají do krmení nemocným zvířatům, mohou je uzdravit.

Ostatně příběh samotných koblih je stejně zajímavý jako příběh trdelníku. Dodnes se o koblihy hádá hned několik zemí a mnoho turistů je třeba mylně považuje jako typicky polskou pochoutku. Nicméně již o řadu let dříve (než koblihy dorazily do Polska) kvůli smažení koblih v roce 1523 vyhořela skoro celá Jihlava. Ve skutečnosti to bude asi tak, že koblihy v takové podobě, jak je známe dnes, vznikly s největší pravděpodobností ještě mnohem dříve někde v německy hovořících zemích. Jinak koblihám podobné pečivo se peklo snad již ve starověkém Egyptě, šlo však o chlebové těsto, které se lišilo i náplní.

Tučný čtvrtek je o tučných pokrmech
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Tučný čtvrtek je o tučných pokrmech

Čím se kromě koblih Tučný čtvrtek ještě vyznačoval? 

No co si budeme povídat, Tučný čtvrtek rozhodně není pro vegetariány a vyznavače zdravého životního stylu. Lidé si prostě Tučný čtvrtek skutečně užívali plnými doušky. Byl to velký svátek, a proto se nepracovalo. Tento den již byly završeny veškeré přípravy na Popeleční středu. Doma měli již vše připraveno, uklizeno a vysmýčeno. Hospodyně se ten den proto otáčely od rána v kuchyni, kde se smažily koblihy a vdolky, pekly se buchty, připravovaly se šišky s mákem, vepřová pečeně, koleno nebo husa, k nimž se podávaly různé druhy knedlíků a zelí.

Kromě toho se jedly jitrnice, jelita a také tlačenka. Není s podivem, že se stoly pod jídlem vysloveně prohýbaly, ale vše mělo praktický důvod. Za rohem totiž byla Popeleční středa a po ní 40 dní přísného půstu. Mimoto lidé také věřili v to, že ten, kdo se ten den dostatečně nenajedl, přesněji řečeno, kdo neměl večer pusu mastnou a boule za ušima, byl pak v průběhu roku nemocný. V tento den se u stolu scházela celá rodina a někdy dokonce i celá vesnice. Dobře se přitom bavili a jídlo zapíjeli spoustou piva i tvrdším alkoholem. 

Zdroj informací: cesketradice.cz; ceskezvyky.cz; denik.cz; rozhlas.cz; cz-test.cz

Publikováno: 16. 2. 2023, Autor: Adriana Dosedělová, Profil autora: Adriana Dosedělová