Nastává období masopustu, užívejte si čas oslav jako naši předci
Jedním z období roku, které vyplňují starodávné tradice již stovky let, je masopust. Někdy se tímto názvem označuje období od Tří králů až po počátek postního období před Velikonoci, někdy jsou to jen tři dny oslav, kterým toto období končí. Každopádně byste si ho měli užít jako naši předci. Víte jak?
Masopust je plný nejrůznějších masek (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Co je vlastně masopust?
Už ze skladby samotného slova si odvodíte, že masopust znamená vynechat maso. Pochází z latinského výrazu carnevale, které znamená to samé, čili odložit maso. Proto můžete u nás i v jiných zemích narazit na označení karneval, které označuje to samé. Setkáte se ale také s dalšími českými označeními masopustu – jsou to ostatky, fašank, voračky či končiny. U nás hovoří o tomto období již písemné zprávy ze 13. století.
Jak dlouho trvá masopust?
Masopust vlastně začíná hned po vánočních svátcích, a to dnem Tří králů, tj. 6.1., a trvá až do Popeleční středy. Jeho délka se ovšem liší dle data, na které vychází Velikonoce. Konec masopustu tak vychází na dny v rozmezí od poloviny února do začátku března. Poslední dny jsou potom charakteristické průvody, veselím a hodováním, a to u chudých i bohatých. V tomto čase se konalo i nejvíce svateb, protože se věřilo, že takové sňatky dlouho vydrží a budou šťastné. Hlavní oslavy masopustu se odehrávaly poslední tři dny masopustu, tedy od neděle do úterý.
Tučný čtvrtek předcházel všem oslavám a byl přípravou na masopustní neděli. Jak název napovídá, bylo tradicí co nejvíce jíst a pít, pusy by měly být lesklé od omastku, a to proto, aby byli lidé po celý rok při síle. Podávala se obvykle vepřová pečeně se zelím a knedlíkem, zabijačkové pochoutky a chybět nesmělo ani pivo.
Masopustní neděle
V tento den, masopustní neděli, začínalo největší veselí. Říkalo se jí také taneční. Oběd byl bohatý, ale odbýval se rychle, protože všichni spěchali do hospody za muzikou. Tanec se konal nejen tam, ale někdy i na návsi a trval často po celou noc až do rána.
Masopustní pondělí
I masopustní pondělí se odehrávalo ve znamení tance a oslav. Na mnoha místech byste se setkali s mužovským bálem, což znamenalo, že tancovat směli jen vdané ženy a ženatí muži, svobodní sem neměli přístup.
Vrcholem oslav bylo masopustní úterý. Vesnicemi procházely průvody masek, součástí byla i divadelní představení. Maškary při obchůzce prováděly neplechy, které nebyly nijak plánované a vždy vznikaly podle aktuální situace. Na každé zastávce dostali účastníci v maskách něco dobrého k zakousnutí i zapití – šlo o koblihy, maso a pečivo. Masky dostávaly výslužku v podobě peněz, i potravin, které se hned večer v hospodě využily k jídlu a zaplacení útraty. Průvod se měl zastavit u každého domu a vtipkovat o každém jeho obyvateli.
Tradiční masky masopustu
Většina masek v průvodu nebyla ničím určená, ale bylo i několik masek, které nesměly chybět. Šlo o Medvěda, který měl zajišťovat plodnost, proto s ním ženy tancovaly, Žida, který byl symbolem zemřelých předků, pak také kobylu, bábu, nevěstu, rasa, kata, smrt. Pak zde byli nejrůznější řemeslníci, hudebníci, zvířata a uniformy. Do domu nejprve vešel Laufr, který požádal obecního představitele klíč od vesnice a o povolení průvodu masek. Přál také vše dobré do nového roku.
Konec masopustu
Konec veselí nastal přesně o úterní půlnoci. Ponocný v tento čas zatroubil na roh a všichni odešli domů. Se středou totiž nastal čas půstu před Velikonocemi. Na některých místech se ještě pochovávala basa nebo Bakchus (bůh opilců) jako symbol toho, že o půstu se nebude hrát.
O Popeleční středě se naposledy objevily na stole mastné rohlíky a káva nebo mléko, dopoledne se ještě směla pít pálenka. Oběd byl už ale ve znamení přísného postění. Nejčastěji byla na talíři čočka a vajíčko, brambor, vařená krupice či sýr a chléb. Lidé se vypravili do kostela pro popelec, což byl křížek na čele provedený posvěceným popelem. Následoval 40 dní dlouhý půst.
Pytlový čtvrtek
V některých vesnicích po Popeleční středě následoval ještě pytlový čtvrtek, kdy se dojídaly zbytky, které zůstaly po masopustním hodování – vše se tzv. zpytlovalo.
Jaké byly další masopustní zvyky?
Krom pochování basy během masopustních oslav zde byly i další zvyky. Jedním z nich je například skok do výšky – jak vysoko selka během tance vyskočila, tak v daném roce vyrostlo obilí nebo len. Někde se masky válely v bahně napůl vypuštěného rybníka, aby v příštím roce bylo hodně ryb. V symbolickém mlýnu, který se v pondělí postavil, se v úterý semlely staré báby, z mlýna pak vyšly mladé dívky.
Zdroj info: www.liberec.rozhlas.cz, www.cesketradice.cz, www.modrehory.cz/, www.zahratka.cz
