Stromeček nesmí o vánocích chybět v žádné domácnosti, je s tímto obdobím spjat stejně tak jako tradiční vánoční zvyky. Podoba stromečku však bývala kdysi zcela jiná, než jak ji známe dnes. Místnosti bývaly malé. Lidé by se jen těžko tísnili ve světnici společně s ozdobeným stromkem. Také tradiční vánoční zvyky byly pro lidi velmi důležité. Právě v tento vánoční čas jim připisovali velký význam. Většinu zvyků však lidé v dnešní době již zapomněli. Víte, které zvyky byly nejoblíbenější?
Stromeček i vánoční zvyky mají svou tradici (zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.)
Vánoční zvyky jak je již neznáme
Některé vánoční zvyky se v domácnostech dodržují dodnes. Například rozkrajování jablíčka, šupinka pod talířem, připravený talíř pro kolemjdoucího a líbání pod jmelím jsou zvyky, které v rodinách vidíme i dnes. Existuje však spousta starých zvyků, na které jsme již dávno zapomněli. Je jich mnoho a jejich sepsání by vydalo na několik knížek či alespoň brožur. Dá se mezi nimi najít ledacos. Jsou to zvyky, které např. předpovídají budoucího partnera či zdraví.
Všechny staré vánoční zvyky však měly něco společného. Sloužily k tomu, aby se lidé po dlouhých zimních večerech zabavili. Tenkrát nebyla žádná televize. Lidé si formou zvyků spolu hráli. Mezi tehdy oblíbené vánoční zvyky patřil např. tento: Když si na štědrý den sáhne slečna do koše s dřívím na klacek, aniž by si jej vybírala a vytáhne jej, uvidí svého budoucího partnera. Výklad vybraného polena už závisel pouze na fantazii té dotyčné dívky. Další, velice oblíbený vánoční zvyk se týkal zdraví. Říkalo se, že kdo si stoupne na štědrý den bosou nohou na sekeru, celý rok ho nebude bolet noha ani nebude trpět na revma. Lidová moudrost nám však už nepraví, zda si stoupnout na topůrko, železo či ostří. Nejstarší vánoční tradicí je však zcela jistě stavění betlémů.
Stavění betlémů je o několik set let starší než nejstarší zmínka o stromečku
Jak se kdysi zdobil stromeček?
Původně si lidé věšeli na zeď či strop zelené větve a později přešli na stromeček. Věšení na strop mělo svůj význam. Místnosti byly malé, lidí hodně a zavěšený stromeček takto nezabíral žádné místo a navíc se pod něj mohl postavit i stůl. V období měšťanských domů s velkým prostorem dostala tato tradice nový kabát. Velký strom se postavil do rohu místnosti a tam se i zdobil. Přesně tak, jak známe tento zvyk i dnes.
Původně si lidé věšeli na zeď či strop zelené větve
V dřívějších dobách lidé neměli ozdoby, jaký známe dnes. Většinou stromy zdobili tím, co měli doma. Nejčastěji používali perníčky, nejrůznější mašličky, ořechy a jablíčka. Dárky bývaly také jiné. Úplně původně si lidé na štědrý den dávali takové dárky, které byly k jídlu. Nejstarším zaznamenaným dárkem pražských sousedů byla např. vánočka. Dále se lidé obdarovávali oblečením či botami. Pro nás obyčejná praktická věc, pro tehdejší populaci vzácnost, která jim musela vydržet dlouhou dobu.
Při zdobení stromku se nejčastěji používali perníčky, mašličky, ořechy a jablíčka
První zaznamenané zmínky o stromečku jsou z Německa ze 17. století. Nikdo však neví, zda je tato zmínka směrodatná. Už od keltské doby bylo zdobení stromku spontánní činností. Lidé měli uprostřed zimy radost z něčeho zeleného. V Německu se však tyto zvyky zapisovaly dříve než u nás.
Typ na staročeský vánoční stromek
Zkusme si alespoň jednou ozdobit stromek, jako naši předkové. Místo skleněných koulí a nejrůznějších postaviček můžeme použít např. mašle, jablka či sušené pomeranče, ořechy a hlavně upečené perníčky.
Zdroj informací: pořad Receptář prima nápadů, rubrika Domov
Publikováno: 13. 12. 2022, Autor: Beata Boháčová (text), Prima DOMA MEDIA, s.r.o. (foto), Profil autora: Beata Boháčová
