Kala, česky také kornoutice, je exotickou kráskou, jejíž domovinu najdete v Jižní Africe, přesněji v Malawi. Víte, že se už dávno nemusíte těšit z této květiny pouze v momentě, když si ji přinesete svázanou do kytice? Pokud chcete, můžete si ji doma poměrně snadno vypěstovat. Kala v květináči není vůbec náročnou pokojovkou. Přesvědčte se o tom ostatně sami pomocí našeho stručného pěstebního průvodce.
Kala jako pokojovka
Kala byla objevena v 18. století švédským botanikem, ale populární se stala až ve 20. století. Dnes je známá již po celém světě, kde zdobí exteriéry i interiéry. Všeobecně vzato je její pěstování snadné, nemusíte se ho proto bát. Kala nepotřebuje nějakou velkou péči.
Nejdůležitější pro ni je mít dostatek světla (a to alespoň na 6 hodin) a dobře propustnou půdu. Ta by měla být především bohatá na živiny a vlhká. Pozor, nikoliv však přemokřená! Zalévejte ji proto jednou týdně, v létě pak častěji. Nikdy ji nenechte vyschnout. Můžete jí nechat v podšálku trochu vody. Pohlídejte si ale, aby v ní nestála příliš dlouho.
Světlo kala potřebuje jasné, ale nepřímé. Když budete pro ni doma hledat místo, vyhněte se topení a ventilačním otvorům klimatizace. Nesnese ani ostré letní polední sluníčko, spálilo by ji. Ideální pro ni jsou východní okna s ranním sluncem nebo západní okna s odpoledním sluncem. Jelikož jde o exotickou rostlinu, daří se jí tam, kde se teplota interiéru pohybuje mezi 18 a 24 °C. V žádném případě by neměla být umístěna tam, kde teplota klesá pod 13 °C, tedy pokud ji právě nechcete uspat na zimu.
Pěstování kaly
Kala je rostlina, která roste z oddenku. Aby se jí dařilo, potřebuje půdu bohatou na živiny, která ale rovněž dobře propouští. Hlavně na začátku jejího vegetačního období ji přihnojujte hnojivem pro kvetoucí pokojové rostliny s nízkým obsahem dusíku. Je pro ni typické, že po vegetačním období její vrchní část odumře. Je pak už jen na vás, jestli se rozhodnete oddenky zazimovat, nebo vyhodit a na jaře si koupit nové sazenice. Pokud se rozhodnete kalu zazimovat, na jaře vám pak při správné péči vyroste nová rostlina.
Zazimování kaly
Na konci vegetačního období je nutné kalu zazimovat. Dříve, než tak učiníte, nechte ji nejprve usnout. Zastavte zavlažování a nechte pozůstalé listy úplně odumřít. Teprve až potom přemístěte kalu na místo, kde se teplota pohybuje okolo 10 °C. Toto místo by mělo být tmavé, pokud možno s nízkou vlhkostí.
Nechte ji tam po dobu dvou až třech měsíců. Za tu dobu ji můžete dvakrát mírně zalít, abyste zabránili scvrknutí oddenků. Když doba klidu skončí, oddenky přesaďte do čerstvé půdy a podle potřeby i do většího květináče. Přesazenou kalu umístěte zpět na své původní místo v době vegetace. Cyklus začíná znovu.
Nebo to můžete udělat jinak:
Potom, co uhynou na konci vegetace listy, po jejich odstranění, vykopejte z květináče oddenky a očistěte je (pozor, rozhodně je ale nemyjte, ani nezalévejte). Nechte je na teplém, tmavém, suchém a dobře větraném místě zaschnout po dobu 4 až 7 dnů. Po zaschnutí je uložte do papírového sáčku nebo novin a uložte tam, kde budou ve tmě, suchu a chladnu.
Řez kaly
Kalu není třeba prořezávat. Odstraňujte pouze odkvetlé části a na konci vegetačního období pak odstraňte odumřelé listy.
Množení kaly
Kalu můžete množit několika způsoby. Nejsložitějším způsobem je ze semen. Také to trvá i nejdéle. Nejsnazší a také i nejběžnější je množení kaly dělením jejího oddenku. Jak rozdělit oddenek? Oddenek, který jste vyklepli z květináče, očistěte. Dejte ho na několik dní na teplé, tmavé, suché a dobře větrané místo, kde ho nezalévejte, ani jinak nenamáčejte.
Jakmile kořen zaschne, ostrým nožem oddělte jeho oddenky. Nemusíte je přitom oddělovat přesně v místech spojení, ale dbejte na to, aby každý oddenek měl alespoň 1 oko nebo kořeny. Oddenky zasaďte do obohacené zeminy do adekvátně velkého květináče, nebo je zabalte do papíru a na zimu je uskladněte.
Nemoci a škůdci kaly
K nejčastějším problémům doma pěstované kaly patří bakteriální hniloba oddenku a botrytida. Botrytida je houbové onemocnění, které se projevuje na okvětních lístcích, stoncích a listech, kde si můžete všimnout tenké šedé plísně. Je proto důležité, abyste se vyvarovali přelévání rostlin.
Kaly pak mějte dále od sebe, aby měly dostatečnou cirkulaci vzduchu. Kromě hniloby a plísně mohou kalu také potrápit i mšice a svilušky. V těchto případech by vám měl pomoci zahradnický olej, insekticidní mýdlo nebo neemový olej.
Jestliže má rostlina hnědé okraje listů, je velmi pravděpodobné, že má v půdě i hodně dusíku. Taková rostlina vám nebude ani kvést. Změňte proto hnojivo na to, které obsahuje minimum dusíku. Když je rostlina zvadlá, má žluté listy a zakrněný růst, je možné, že trpí pro změnu nedostatkem vody nebo světla.
Pozor na děti a zvířátka
V neposlední řadě musíme upozornit, že rostlina je toxická pro domácí mazlíčky i pro člověka. Mohou za to krystaly šťavelanu vápenatého, jejichž pozření může způsobit silnou bolest, dočasný chrapot, potíže s polykáním, otok, nevolnost, zvracení, potíže s dýcháním, nadměrné slinění a pěnu u úst. Pokud proto máte děti nebo nějaké domácí mazlíčky, zvažte vhodnost pořízení této rostliny.
Zdroj informací: Bhg.com; Thespruce.com; Houseplantsexpert.com
Publikováno: 24. 11. 2022, Autor: Adriana Dosedělová (text), Depositphotos (https://cz.depositphotos.com) (foto), Profil autora: Adriana Dosedělová