Omezte plýtvání jídlem, ušetříte tím tisíce. Jsou to totiž právě domácnosti, kde se vyhazují potraviny v té největší míře. Pokud to změníte, ochráníte nejen přírodu, ale i svou peněženku. V této době, kdy počítáme každou korunu, je každá úspora výhodná. Poradíme vám, jak přestat plýtvat jídlem a ušetřit.
Plýtvání jídlem je celosvětový problém
Problém plýtvání jídlem se netýká pouze Česka, je to celosvětový problém. Nicméně pravdou je, že podle Sociologického ústavu Akademie věd každý průměrný Čech vyhodí ročně zhruba 50 kg jídla. Příčin je přitom mnoho, mohou za to přehnané nákupy, špatné skladování potravin i špatná informovanost ohledně data trvanlivosti a spotřebě jídla. Víte však, že pokud byste to změnili, mohli byste ročně ušetřit i 8000 korun? Pojďte se o to s námi pokusit, poradíme vám, jak na to.
Jak přestat plýtvat s jídlem
Jestli chcete přestat s plýtváním jídlem, je nutné začít od jeho nákupu. Naše nákupy jsou zpravidla velké, nesystematické a impulzivní. A jsou to právě velké nákupy, které nakonec nejvíce vyhazujeme. Je proto důležité, abyste nakupovali pouze to, co skutečně potřebujete. Na další nákup byste měli jít totiž až tehdy, co všechno spotřebujete. Pomůže vám v tom nákupní seznam, kterého byste se měli striktně držet.
S tvorbou seznamu vám pomůže i týdenní jídelníček. Nakupujte sezónní potraviny, nebalené ovoce a zeleninu v přesném množství, které potřebujete. Nezavrhujte esteticky nedokonalé ovoce a zeleninu. Chutnají stejně. Všímejte si, jaké jídlo se u vás nejvíce vyhazuje. Kupujte ho pak v menším množství nebo ho vůbec nekupujte.
Plýtvání dost značně souvisí i se špatným skladováním
Plýtvání jídlem je mnohdy spojeno s jeho špatným skladováním. Nejde pouze o to, že nepoužíváme vzduchotěsné nádoby, do nichž se dostanou moli, ale především neudržujeme dostatečný pořádek v lednici a máme špatně uložené ovoce a zeleninu. Lednici a spíž proto pravidelně uklízejte. Po nákupu potraviny uložte podle data spotřeby. Starší potraviny, které potřebujete co nejdříve spotřebovat, dejte dopředu a ty nové dozadu. Při vaření pak berte jako první ty, co jsou uložené vpředu.
Brambory, rajčata, okurky, lilek i cibule nepatří do lednice, ale na suché dobře větrané místo bez přístupu světla. Zeleninu, která může uvadnout, tedy listovou zeleninu, mrkev a třeba také brokolici, uložte v lednici do místa s vysokou vlhkostí. Ovoce a zelenina s tendencí hnít patří pro změnu do šuplíku, kde je zpravidla nízká vlhkost. Banány, jablka, hrušky i peckoviny mějte uložené odděleně. Nic dopředu nemyjte, protože to zkracuje jejich životnost. Mějte také na paměti, že dveře chladničky jsou nejteplejší částí lednice, kde by proto měly být uloženy pouze pochutiny a nápoje.
Mléko a vejce tam rozhodně nepatří. Vejce skladujte uvnitř lednice ve speciální krabičce uložené špičkou směrem dolů. Ostatně spodní police v lednici je nejchladnější, a proto ideální pro uložení masa a ryb. Nesmí však přijít do kontaktu s mléčnými výrobky (mohly by je kontaminovat). Chléb do lednice nepatří, můžete ho ale zamrazit. Jinak ho mějte uložený v utěrce a chlebníku. Pokud chcete, aby vydržel déle, přidejte k němu rozkrojené jablko nebo oloupaný brambor. Aby se jídlo příliš rychle nekazilo, neměla by teplota lednici přesáhnout 5 °C.
Naučte se zamrazovat
Zamrazování potravin a vařeného jídla vám může dost výrazně pomoci s plýtváním. Do mrazničky toho můžete dát skutečně spoustu. Nicméně berte v potaz, že jsou také i takové potraviny, které byste mrazit neměly. Jde třeba o vařená vejce, saláty, majonézu, čerstvá rajská jablíčka, brambory a podobně. Chléb zamrazit můžete, ale je velmi důležité, aby k tomu došlo do 48 hodin po upečení, a nesmí být teplý, nejprve musí vychladnout. Zamrazování je však skvělé, pokud máte příliš ovoce, zeleniny nebo hub. Hodí se i pro uchování přebytků z vaření.
Přestaňte jídlo zbytečně vyhazovat, snažte se ho zpracovat
Dle průzkumů se nejvíce plýtvá s potravinami s krátkou dobou trvanlivosti, dále pak s ovocem a zeleninou, masem, uzeninami, jogurty a sýry. Vůbec tou nejvíce vyhazovanou potravinou je chleba, což je škoda. Vyhazujete ho i vy? Zkuste to změnit, vždyť ze zbytků starého chleba toho jde ještě tolik udělat, třeba topinky, chleba ve vajíčku, francouzský toast, chlebová polévka, chlebový pudink, může se jím zahustit guláš a v neposlední řadě z něj můžete udělat i strouhanku.
Ostatně podobně, jako tomu je s chlebem, je to i s jinými potravinami. Ze zbytků zeleniny a kostí můžete třeba uvařit poctivý vývar, který můžete také zamrazit. Povadlou zeleninu a ovoce můžete také proměnit v čalamádu, kompot, kečup, smoothie nebo třeba koláč. Ze zbytků masa můžete vytvořit vývar, rizoto, salát, bagetu s trhaným masem a podobně. Buďte kreativní, najděte si nové recepty. Nejlépe ale bude, když budete vařit to, co sníte, a v takovém množství, které jste schopni sníst.
Minimální trvanlivost vs. datum spotřeby
Je prokázáno, že špatné pochopení etiket, tedy minimální trvanlivosti a data spotřeby, může za 10 % zbytečně vyhozených potravin. Nezaměňujte si je. Datum minimální trvanlivosti je datum, do kdy by potravina měla zůstat kvalitní. Obvykle tento termín najdete uvedený i sušených, zmrazených, konzervovaných a jiných trvanlivých potravin. Potraviny po datu minimální trvanlivosti jíst můžete, pokud jste je skladovali tak, jak je uvedeno na obalu a obal není poškozen.
Taková potravina může maximálně přijít o svou chuť, vůni nebo strukturu. Konzumace by ale měla být bezpečná. Již otevřené potraviny samozřejmě nejezte. Naopak datum spotřeby představuje termín, dokdy je bezpečné potravinu jíst. Uvádí se především na čerstvých potravinách, které se rychle kazí. Tyto potraviny byste po uplynutí data spotřeby neměli jíst.
Zdroj informací: Food and Agriculture Organization of the United Nations; idnes.cz; foodandwine.com; medicalnewstoday.com; healthline.com
Publikováno: 23. 9. 2022, Autor: Adriana Dosedělová, Profil autora: Adriana Dosedělová