reklama

Jezevčík: Malý tvrdohlavec s obřím srdcem

Stále velmi oblíbení jezevčíci jsou známí svou svéhlavostí, ale také milou a přátelskou povahou a především odvahou, která mnohokrát převyšuje jejich velikost.

Jezevčíci patří mezi nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Svou zvláštní stavbou těla – krátké nožky a dlouhé tělo, jsou naprosto nepřehlédnutelní a nezaměnitelní.

Dlouhosrstá varianta jezevčíka
i (Zdroj: pixabay.com)
Dlouhosrstá varianta jezevčíka

Jako o psech s vlastní hlavou a rozumem, se většinou mluví o tomto plemeni. Jejich samostatnost pramení patrně z toho, že jako norníci byli při práci sami a museli se tedy i sami rozhodovat, co je správné. S tímto povahovým rysem tedy musí každý, kdo si chce pořídit jezevčíka, počítat a zajistit mu kvalitní výcvik s pevným vedením. Jinak jsou to psi učenliví, přátelští a svému pánovi velmi oddaní. Jsou to skvělí hlídači a kamarádi, kteří rádi aportují i plavou.

Jezevčík ve zbarvení black and tan
i (Zdroj: pixabay.com)
Jezevčík ve zbarvení black and tan

Jezevčíci se vyskytují ve třech velikostech, standartní, trpasličí a králičí a ve třech variantách srsti. Krátkosrstí, dlouhosrstí a hrubosrstí. Každá srst má své výhody i nevýhody. Krátká je jemná na dotek, nepotřebuje žádnou zvláštní péči, ale dost líná, dlouhá srst je krásná a jemná, ale musí se často vyčesávat a hodně líná. Drsná vyžaduje jen občasné kartáčování a dvakrát do roka se musí trimovat.

Hrubosrstý jezevčík
i (Zdroj: pixabay.com)
Hrubosrstý jezevčík

Vyskytují se v barvě červené, červenožluté, žluté, black and tan (černá s pálením), žíhané a tygrované (merle).

Tygrování je forma zředění základní barvy, kdy jsou na srsti viditelné nepravidelné šedé nebo béžové skvrny. Tygrovaní psi mívají často světlé nebo modré oči, občas mají i vady zraku či sluchu. Z tohoto důvodu, se mezi sebou nesmí křížit dva jedinci s tygrovanou srstí.

Jezevčíci mají sklony k nadváze
i (Zdroj: pixabay.com)
Jezevčíci mají sklony k nadváze

Historie jezevčíků, či jim velmi podobných psů, je velmi stará a sahá až do Starého Egypta. Původní jezevčík byl hladkosrstý, pak, asi v 16. století, vznikl křížením se španělem jezevčík dlouhosrstý.  Drsnosrstý jezevčík je znám od 14. století. První plemenná kniha jezevčíků vznikla roku 1840 v Německu. Původně se jezevčíci chovali jako norníci, což platí dodnes, ale v současnosti jsou to především společenští psi.

Hrubosrstý jezevčík
i (Zdroj: pixabay.com)
Hrubosrstý jezevčík

Jezevčíci často trpí na nemoci páteře, které souvisí s extrémní délkou těla a krátkými nožkami.

Publikováno: 8. 1. 2018, Autor: Redakce , Profil autora: Redakce