Mrkev prý patří jen do sklepa. Nevěřte tomu, i v bytě můžete skladovat zeleninu!

Základem je kvalita

Bez kořenové zeleniny bychom se v kuchyni vůbec neobešli, takže je pochopitelné, že jsme rádi, když si na vlastní zahrádce vypěstujeme či u farmářů koupíme nejen mrkev a petržel, ale také celer, pastiňák, tuřín, červenou řepu nebo nejrůznější druhy ředkví.

Pokud si tyto zeleninové druhy opatřujeme s myšlenkou, že je chceme alespoň na čas uskladnit, tím spíše bychom měli dbát, abychom si vybírali jen pěknou, nepoškozenou zeleninu. Totéž platí při domácí sklizni, takže je za prvé důležité nepoškodit ji už při vytahování ze země a za druhé je nutné provést výběr, kdy méně kvalitní kousky rychle spotřebujeme.

Mají rády vertikálu

I v bytě lze použít klasickou skladovací metodu pro kořenovou zeleninu, kterou jsou plastové nebo ještě lépe dřevěné bedničky vysypané pískem, ideálně smíchaným s rašelinou. Do sypké hmoty pak zeleninu, z které jsme odstranili nať, zapícháme a umístíme třeba na balkoně nebo v chladnější komoře. Na balkoně je ovšem zapotřebí myslet na tepelnou izolaci, třeba v podobě netkaných textílií. Bedýnky ale můžete umístit také do nějaké skříňky nebo poličky, kam nepronikne chlad a zároveň umožňuje větrání.

Způsob, jakým odstraňujeme nať, má významný vliv na trvanlivost, například mrkev nebo petržel zbavujeme nati odříznutím ostrým nožem asi centimetr nad „srdíčkem“ kořene, naopak taková červená řepa nebo celer vydrží déle, pokud nať ukroutíme. Kořeny umístíme do písku tak, aby horní část se srdíčkem zůstala nezasypaná, jinak začnou uhnívat. Chcete-li se pokusit uchovat kvalitní zeleninu z podzimní sklizně až do jara, myslete na to, že teplota, v níž bude uchována, by se měla pohybovat kolem 5 °C.

Potřebuje dýchat a mít vlhko

Pokud máte chladnější komoru nebo špajz, můžete vyzkoušet krátkodobější způsob uskladnění mrkve, petržele nebo celeru v mikrotenových sáčcích umístěných v regálech. Sáčky by měly být uzavřeny – buď gumičkou, nebo pomocí domácí svařovačky fólií – a musí v nich být drobné otvory, aby mohla zelenina „dýchat“. Ty vyrobíte jednoduše tak, že sáček propícháte na několika místech opatrně vidličkou.

Všeobecně platí, že kořenová zelenina má ráda vlhkost, takže jedním ze způsobů, jak udržet například mrkev nebo petržel nějakou dobu čerstvou, je naskládat je do sklenice s vodou nebo obalit vlhkou textilií a umístit v lednici. Mějte na paměti, že tyto zeleninové druhy bychom měli skladovat v poloze, v jaké rostou, tedy ve vertikální.

Uskladnit kořenovou zeleninu, ale můžeme nejen výše popsanými „tradičnějšími“ způsoby. Omytou a očištěnou zeeninu - mrkev, petržel, celer, pastiňák (také červenou řepu) můžete nakrájet na menší kousky a zamrazit. Pokud vlastníte domácí sušičku, nic vám nebrání zeleninu nasušit a skladovat ji v tmavé spíži v zavařovacích sklenicích připravenou k dalšímu použití.

Co je dobré vědět

Bedýnky se zeleninou neumisťujeme v blízkosti chemických látek. Nejenže hrozí, že se při poškození nádoby s chemikáliemi zelenina „otráví“, ale i kdyby tato situace nenastala, nasaje do sebe nepříjemný škodlivý zápach. Zcela nevhodné k uskladnění je slunečné či hodně světlé stanoviště či místo v blízkosti tepelného zdroje. Uskladněnou zeleninu je potřeba průběžně kontrolovat. Jakmile zjistíte náznak nákazy nebo plísně, napadený kořen odstraňte a zajistěte, aby nebyly napadeny ty další.

Snažte se mít odděleny jednotlivé druhy od sebe, neměly by se dotýkat. Zcela nevhodné je skladovat dohromady kořenovou zeleninu s ovocem, což platí hlavně pro boxy v lednicích. Ředkvičky sice patří mezi kořenovou zeleninu, ale vzhledem k vysokému obsahu vody se nehodí k zamrazení. Bez problému je ale můžete usušit v sušičce.