Jmelí bílé bylo zaručeným všelékem snad proti všem nemocem už ve středověku a jeho přesvědčivé léčivé účinky se využívají i dnes. S Vánocemi se spojuje hlavně proto, že je stále zelené a roste z nebe, což lidem připadá tajemné a ve svátečním čase mívají chuť na trochu magie a věštění. Zkuste to taky, přinejmenším se dobře pobavíte. A víte, že si ho můžete i sami vypěstovat?
Lidem jmelí bílé (Viscum album) vždycky připadalo tajemné, nejspíš proto, že žije zvláštním způsobem, že nevyrůstá ze země. Jde o polo parazitickou rostlinu, která sice potřebuje svého hostitele, ale neobtěžuje ho příliš a neničí. Z listnatých i jehličnatých stromů, na nichž žije, si bere jen vodu a minerály – ostatní živiny si díky vlastní fotosyntéze dovede vyrobit sama. Tajemství se skrývá i v dlouhověkosti jmelí – obvykle umírá až se „svým“ stromem, takže třeba na cedrech může dosáhnout stáří až stovek let. Tudíž mnoho pamatuje a mnoho ví, mysleli si asi lidé, a spojili si jmelí s řadou magických rituálů i s odkrýváním budoucnosti.
Proč a jak jmelí bílé léčí
Dnes se používá především při vysokém krevním tlaku nebo nervových problémech. Posiluje srdeční sval a zlepšuje krevní oběh. Dokáže pomoci při obtížích v klimakteriu nebo při pocitech strachu a nervozity. Jmelí léčí i onemocnění štítné žlázy, stimuluje imunitní systém, pomáhá při ženské i mužské neplodnosti. Obsahuje glykoproteidy, peptidické toxiny (především viscotoxin), vodorozpustné polysacharidy, alkaloidy, cholin, histamin, triterpeny, fenylové sloučeniny a řadu dalších látek. Rostliny mají různý obsah látek podle toho, na jakém stromě rostou. Nejúčinnější léčivkou je jmelí parazitujícího na jabloni, hlohu a dubu, potom na jedli, smrku a borovici; jednoznačně toxické je jmelí rostoucí na topolech, a proto se v léčitelství ani moderní farmacii nepoužívá.
Jakémukoliv užívání jmelí však musí předcházet konzultace s lékařem a rozhodně nikdy svévolně nezvyšujte předepsané dávkování. Po poradě s lékařem se doporučuje vypít dva šálky odvaru ze sušených listů. Maximální denní dávka je 4 gramy listů, ale raději se spokojte s 1 gramem. Předávkování může způsobit opačný účinek nebo dokonce otravu. Sbírá se má pouze v prosinci nebo na jaře v dubnu; v těchto měsících je nejúčinnější. Bílé kuličky je třeba odstranit, neboť jsou toxické a pro léčebné účely nevhodné. Lístky i s měkkými konečky větviček se musí ihned po sběru nasekat, neboť rychle tvrdnou. Jmelí se však dá koupit, takže poměrně náročný sběr není nutný.
Prima tip: vypěstujte si svoje jmelí
Bobule jsou od prosince do března po rozmáčknutí lepivé, tak je zkuste přichytit na větev stromu. Lepí se na okraj větví nebo na takzvané vlky. Jmelí roste pomalu. Platí pravidlo, že na ovocný strom patří jmelí z ovocného stromu, na jehličnan zase z jehličnanu.
Jmelí v pověrách a pověstech
Bílé kuličky jmelí jsou lepkavé – to se stalo podkladem pověry, že mohou upevnit vztahy mezi dvěma lidmi. Prý stačí, když se s vybraným jedincem na chvilku kuličkou slepíte dohromady (prst na prst, dlaň na dlaň) a už vás nikdo neoddělí.
Tradice líbání pod jmelím vznikla v Anglii – poněkud puritánskému národu to umožnilo troufnout si dát pusu tomu, komu kdo chtěl. Zvyk se ale rychle se rozšířil po celé Evropě, vždyť ostýchaví žijí všude – inspirujte se tím. Správně se má za každý realizovaný polibek utrhnou jedna kulička (získává ji líbaný!). Ale pozor, tu poslední, která po všech líbačkách na větvičce zavěšené u stropu zůstane, už netrhejte! A i s uschlým jmelím si ji schovejte až do příštích Vánoc – má to zajistit, že se ve vašem domě bude po celý rok držet láska.
Aby jmelí přineslo štěstí, má být darované. To znamená, že vy koupíte svazeček tomu, koho máte rádi, a někdo jiný ho zase daruje vám. Čím víc bílých kuliček na něm bude, tím víc štěstí přinese.
Jmelí také sloužilo jako talisman, který má chránit před uhranutím a zlou mocí vůbec. A to nejen lidi, ale i domácí zvířata. Někde ho zavěšovali nad dveře chléva už v červnu – do Vánoc uschlo a tím krásně zezlátlo a získalo svou kouzelnou sílu. Proto dodnes jmelí pozlacujeme. Důvod je však ještě jeden: zlaté jmelí má údajně ukazovat, kde se v zemi skrývají poklady. Můžete to zkusit – stejným způsobem jako proutkaři, kteří vyhledávají vodu. Úspěch však nezaručujeme!
Publikováno: 6. 12. 2017, Autor: Redakce , Profil autora: Redakce