Znáte adventní houby? Tady jsou tři poklady předvánočního lesa

Advent houbaře do zimavého a mokvavého lesa zdánlivě již příliš neláká. Leč po nějaké době zatouží po volnějším prostoru, čistším vzduchu a po svůdné vůni vlhkého podhoubí. Je si dobře vědom, že sezona jedlých hub trvá v případě tuhé zimy zhruba do konce roku, v případě zimy mírné pak nikdy nepřestává. Jistou výhodu znamená i fakt, že – když už ne od všelijak nedobrých – od smrtelně jedovatých hub jsou zimní lesy v podstatě oproštěny. Znáte všechny adventní houby? Jestli ne, tak jste tu správně.

Límcovka měděnková (Stropharia aeruginosa)

Příkladem nezvyklé barevnosti, oživující posmutnělý předvánoční les, je zajisté límcovka měděnková (Stropharia aeruginosa). Najdete ji snadno v lesích i v parcích a stejně tak snadno ji poznáte. Třeba i proto, že pokožku jejího měděnkově zeleného klobouku, potaženého vrstvou slizu, lze jedním tahem sloupnout. Je jedlá, byť ji její fádní chuť předurčuje spíše do směsi. Použita v octovém nálevu se odbarví, takže bohužel nevynikne očekávaným výtvarným efektem. Leč i pro tuto otužilou houbičku platí, že hlavní hodnotou je zde její přirozená, byť poněkud exotická krása.

Límcovka měděnková (Stropharia aeruginosa)
Límcovka měděnková (Stropharia aeruginosa) (Zdroj: Jaroslav Vanča)

Strmělka přehrnutá (Lepista flaccida)

Další průvodkyní nám v předvánočním čase bude v lesích listnatých i smíšených strmělka přehrnutá (Lepista flaccida) s oranžovým, typicky prohloubeným až nálevkovitým kloboukem. Ve starších atlasech je ještě uváděna jako vhodná do octa, poslední výzkumy však prokazují mírnou jedovatost, jakkoli toxiny nebyly dosud určeny. Uveďme ji zde však, a to nejen pro četnost jejího výskytu, ale i proto, že neznalými houbaři bývá zaměňována za lišku.

Strmělka přehrnutá (Lepista flaccida)
Strmělka přehrnutá (Lepista flaccida) (Zdroj: Jaroslav Vanča)

Rosolozub huspenitý (Pseudohydnum gelatinosum)

Pouze za vlhkého počasí pak můžeme nalézt na trouchnivém dřevě borovic a smrků plodnice rosolozubu huspenitého (Pseudohydnum gelatinosum), houby vskutku zvláštního vzhledu, tvarem připomínající někdy jazyk, jindy lžičku či lasturu, na jejíž spodní části navíc uvidíme stovky drobných hrotů. Leč ještě více než nezvyklý tvar nás možná zaujme její třaslavá a průsvitná, pružně rosolovitá konzistence, skrze niž je tato houba v podstatě nezaměnitelná.

Rosolozub huspenitý (Pseudohydnum gelatinosum)
Rosolozub huspenitý (Pseudohydnum gelatinosum) (Zdroj: Jaroslav Vanča)

Prima tip: rosolozub chutná i syrový

Jakkoli se i kuchyňsky upravený rosolozub ostatním houbám nepodobá chutí ani vzhledem, jde o jednu z mála hub jedlých i za syrova, a to v houbových salátech či na způsob nepravých ústřic. Její vzhled jako by si sám říkal o speciální kuchařskou úpravu, tedy jako ovar s křenem, zatímco chrupavčitá konzistence se může dobře uplatnit i v rizotu…

Související k tématu