Pečené kaštany jsou tradiční oblíbenou vánoční pochoutkou (Zdroj: pixabay.com)
Především bychom si měli pamatovat, že kaštanovník jedlý (Castanea sativa) není příbuzný našeho známého kaštanu koňského, správněji zvaného jírovec maďal (Aesculus hippocastanea) a nemá s ním vlastně nic společného. Každý patří do úplně jiné čeledě.
Kaštanovník jedlý pochází z východní Evropy, Malé Asie a z předhůří Kavkazu, ale Evropa kaštany dobře zná už od období antiky. O rozšíření těchto zajímavých stromů se postarali jak Řekové, tak hlavně Římané, kteří je nesmírně uctívali. Název stromu propůjčili právě Řekové, kteří dali rostlině jméno podle starého řeckého města Kastana. Opravdovou popularitu jedlým kaštanům ale zařídili Římané, kteří tyto dřeviny vysazovali na všech místech svého dočasného vlivu, kde to jen přírodní podmínky vůbec dovolovaly. Italové plodům kaštanů říkají „maroni“, pod tímto jménem se také hojně v Evropě prodávají.
V Evropě se v současné době pěstují od Balkánu a Turecka přes Řecko, Makedonii a Chorvatsko až po Apeninský poloostrov a podhůří Alp.
Jak vypadá strom
Kaštanovník dorůstá až do výšky 30 m a vytváří krásné, kulovité koruny. Patří mezi dlouhověké stromy, dožívá se až stovek let. Kmen se větví už nízko nad zemí, ale upravuje se řezem do tvaru vysokokmenu. Může se pěstovat i ve formě keře.
Plody se sbírají ze země a vylupují se z ostnatých číšek v období od konce září do října. Plody kaštanů mají zasyrova svíravou, ne příliš příjemnou chuť. Ta se teplem zcela ztrácí a nahrazuje ji specifická, sladká příchuť. V zemích, kde se jedlý kaštan často pěstuje, se jeho plody využívají na různé druhy jídel, od nádivek až po sladké klenoty cukrářského řemesla. Uvařené, oloupané a rozemleté plody se zpracovávají do formy jemné pasty nebo pevnějšího pyré. Kaštanové pyré se také vyrábí průmyslově a hluboce zmrazené se dá v některých zemích běžně koupit i v obchodní síti. Snad nejběžnější kuchyňskou úpravou jedlých kaštanů je pečení.
Kaštany se pečou na ulici přímo ve velkých pánvích
Kaštany se pečou na sucho ve speciálně upravených nádobách. V domácích podmínkách postačí stará pánev s pokličkou nebo hrnec. Před pečením se rozhodně vyplatí jednotlivé plody podélně naříznout, snadno pak z nich při pečení zmizí vlhkost a výborně se potom loupají.
I u nás jsou místa, kde jedlé kaštany rostou i plodí, ale není jich mnoho. Patrně nejstarší kaštany jedlé u nás rostou v kaštance chomutovského zooparku, která byla založena v 17. století. A největší kaštanku najdete v Nasavrkách u Chrudimi.
