S kašlem nebo špatně hojícími ranami si poradí nenápadná léčivá bylina s podlouhlými vzpřímenými listy a drobnými bílými kvítky. Asi již tušíte. Jedná se o hojně rozšířený jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), též známý pod lidovými názvy jako babyka, babí list, celníček nebo jitrocil.
Můžeme se setkat i s léčivým příbuzným jitrocelem větším (Plantago major) nebo jitrocelem prostředním (Plantago media). Spektrum využití jitrocele je velmi široké od gastronomie, včelařství, chovu hospodářských zvířat až po jeho léčebné účinky, které si v dnešním článku blíže specifikujeme. Vytrvale rostoucí odolná rostlina dorůstá do výšky 7-30 cm, kvete od května do září.
Drobné bílé kvítky mají specifickou vůni. Díky opylení dokáže jediná rostlina vyprodukovat 2 500 ks semínek. Jitrocel potřebuje mírně vlhkou, ideálně hlinitopísčitou půdu. V místech, kde je polostín, se mu bude dařit nejlépe, ale rozrůstá se i na místech s přímým slunečním svitem. Vyskytuje se v na loukách, pastvinách, mezích, příkopech, na polích, zahradách, stráních a je často nevítaným hostem na pečlivě upravených trávnicích.
Jak uchovat léčivý jitrocel
Jitrocel lze uchovat usušením. Při sběru nejprve odstraníme stvoly, květy a semena. Listy by se neměly sběrem pomačkat ani zapařit, sušením poškozené listy zčernají a jsou následně nepoužitelné. Ideální je trhat je přímo u země a sušit v tenkých vrstvách nejprve na slunci a poté na stinném místě. Při dosoušení dáváme pozor na manipulaci, listy mají tendenci se drolit.
Správně usušený list poznáme podle hnědozelené až olivové barvy. Je bez zápachu a snadno se láme. Skladujeme v temnu a suchu. Semena sušíme obdobným způsobem a rovněž uchováváme na suchém a stinném místě.
Využití jitrocele
Tato bylina nemá pro organismus žádná negativa, na pozoru by měly být jen těhotné a kojící ženy. Pro děti do věku 3 let je nevhodný. Jitrocelový čaj je velmi oblíbený. Usušené listy spaříme vroucí vodou a necháme 5 minut vyluhovat. Tento čaj je ideálním pomocníkem při onemocnění horních cest dýchacích, zánětech sliznice a dutiny ústní, zmírňuje dráždivý kašel, usnadňuje vykašlávání a je podpůrným prostředkem při zánětech močových cest.
Semena jitrocele jsou ideálním pomocníkem proti žlučovým kamenům. Sušená semena (cca 8 gramů denně) spaříme horkou vodou, necháme chvíli vylouhovat a užíváme po doušcích. Jitrocelový sirup detoxikuje krev, posiluje organismus, pomáhá při nachlazení, uvolňuje horní cesty dýchací, usnadňuje vykašlávání. Dospělí užívají jednu polévkovou lžíci a děti od 3 let jednu čajovou lžičku - každý den před jídlem.
Příprava medu je velmi jednoduchá. Čerstvé umyté listy nakrájíme a vkládáme do uzavíratelné nádoby v centimetrových vrstvách společně s cukrem nebo medem. Necháme 10 dnů na slunném místě. Vše následně přecedíme, listy vymačkáme a sirup je připraven k užívání. Čerstvý jitrocel má protizánětlivé účinky, působí jako přírodní antibiotikum, hojí různé tržné ranky, otoky, odřeniny, je účinný na bércové vředy.
Čerstvé jitrocelové listy přiložíme na postižené místo a necháme působit. Můžeme si udělat i obklad z rozmačkaných nakrájených jitrocelových listů, ze kterých vytéká šťáva. Rozložíme na čistý látkový kapesník nebo obdobný materiál a přiložíme na postižené místo. Využít se dá i kořen jitrocele - například při bolestech zubů. Připravíme si buď odvar, kterým ústa proplachujeme, nebo žvýkáme syrový umytý kořen.
Čerstvý jitrocel se využívá i v gastronomii do salátů, polévek, jako marináda k masu. Poupata květů se hodí na přípravu kapary. Jitrocel je vhodný pro chovatele včelstev, protože med je z pylu velmi kvalitní. Přidává se k trávníkovým semenům určeným k osázení luk, kde se pasou hospodářská zvířata, protože zlepšuje kvalitu mléka.
Tip:
Čerstvě utržený list je účinným pomocníkem při poštípání hmyzem - stačí přiložit na postižené místo. Lze jej použít i provizorně místo náplasti na začínající puchýř na noze. List vložíme na odírané místo pod ponožku nebo část boty a necháme působit.
Zdroj informací: pořad Vychytávky Ládi Hrušky; zdravazona.cz; bylinkyprovsechny.cz
Podívejte se, jak pěstovat ginkgo bilobu:
Publikováno: 12. 3. 2022, Autor: Šárka Miškovská, Profil autora: Šárka Miškovská