Co je to za podzimně pestrobarevné houby? Lakovka ametystová a šafránka červenožlutá!
I když jsme před nedávnem uvedli, že fialový může znamenat i fujtajblový, rozhodně to neplatí pro všechny takto barevné houby a houbičky, které můžete ještě nyní v našich lesích najít. Jednou takovou docela chutnou, byť trochu podezřele barevnou houbičkou je lakovka. To šafránka s fialově purpurovým kloboukem se také jíst dá, ale není to žádná sláva.
Lakovka ametystová (Laccaria amethystina)
Je opravdu jak nalakovaná, tak výraznou fialovou barvu nemá ani chuťově výtečná rudočechratka fialová, o které si povíme někdy příště – máme čas, ta totiž roste až do Vánoc. Lakovka je houbička s vyklenutým, ve stáří plochým až vmáčklým, 2 až 6 centimetrů širokým kloboukem. Mezi dalšími určovacími znaky uveďme tlusté a řídké lupeny, dutý a pružný třeň, stejně jako vodnatě masitou dužninu. V těchto dnech je vysloveně hojná, najdeme ji však až do konce listopadu, přesněji do prvních mrazíků, a to v lesech jehličnatých i listnatých. Jen pro zajímavost můžeme uvést, že lakovky jsou houby, které dokáží absorbovat nejvíce radionuklidů. Ale neděste se; nebezpečné množství – tedy třicet kilogramů syrových lakovek - by asi nikdo z nás nedokázal sníst, a ostatně ani najít.
Lakovky ametystové jsou dobré jedlé houby, třeně jsou však příliš houževnaté, a proto se konzumují jen klobouky. Jako takové jsou pro svou sytou barevnost vhodné pro ozvláštnění omáček i polévek, lákavě pak dozajista působí na obložených chlebíčcích. I v tomto případě si však žádají patřičné tepelné zpracování, zasyrova je nedoporučujeme.
Na ni se lidé často ptají, její masité červenožluté plodnice vypadají totiž tak lákavě… Což o to, jíst se dá, ale není to žádná sláva. Vyrůstá jednotlivě nebo v menších trsech rovněž až do konce listopadu na starých pařezech a trouchnivějících kořenech borovic. Až 14 centimetrů široký klobouk má opravdu nádhernou barvu, je pokrytý červenými, purpurovými nebo fialovými šupinkami, zato lupeny (stejně jako dužnina) jsou zlatožluté. Fialově purpurová barva klobouku je barvou kardinálů, proto byla dříve houbaři nazývána kardinálka.
Prima tip
S její konzumací je to takové: někomu (třeba mně) chutná, jiný v ní cítí příchuť dřeva, na kterém vyrostla. Nejlepší jsou mladé plodnice naložené v octě, k čemuž je předurčuje mírně nakyslá chuť. V polévce černá, což je ovšem vada spíše jen optická.
Publikováno: 2. 11. 2017, Autor: Jaroslav Vanča , Profil autora: Jaroslav Vanča
