Nejjemnější játrovka s mandličkami: Dobrota s portským vínem

Játrová paštika, která vás pohladí po duši? Ano… Právě tato paštika je taková jemná díky mandličkám, avšak se správným řízem díky pikantní rybízové marmeládě. A jelikož s poctivostí nejdál dojdeš, je protkaná poctivou domácí slaninou. Mňam!

Co budete potřebovat na játrovku s mandličkami

  • sklenici s těsnicím klipsem a upínacími cvočky o objemu 400 ml
  • 150 g vepřových jater
  • 150 kuřecích jater
  • 1 menší červenou cibuli
  • 2 lžíce domácího sádla
  • 2 lžíce portského
  • 100 g prorostlé slaniny
  • 100 ml 30% smetany
  • 2 lžíce domácí rybízové marmelády
  • 50 g nasekaných mandlí
  • čerstvý pepř 4 barev
  • zauzenou chilli sůl
  • čerstvou majoránku

 

Nejjemnější játrovka s mandličkami aneb Dobrota s portským vínem 1
Nejjemnější játrovka s mandličkami aneb Dobrota s portským vínem 1 (Zdroj: Prima FTV)

Jak na játrovku s mandličkami

1. krok

Na pánvičce rozpalte sádlo a přidejte najemno nasekanou červenou cibulku, opečte a přidejte očištěná jatýrka. Zlehounka orestujte tak, aby se zatáhla, přidejte portské víno, ještě chvíli poduste a omáčku nechte zredukovat.

Nejjemnější játrovka s mandličkami aneb Dobrota s portským vínem 2
Nejjemnější játrovka s mandličkami aneb Dobrota s portským vínem 2 (Zdroj: Prima FTV)

2. krok

Mezitím do větší nádoby přendejte obojí játra, pak přidejte tučnější smetanu a pomocí tyčového mixéru promixujte tak, abyste získali doslova krémovou konzistenci. Osolte a opepřete, přidejte majoránku, sůl a pepř a promíchejte.

Nejjemnější játrovka s mandličkami aneb Dobrota s portským vínem 3
Nejjemnější játrovka s mandličkami aneb Dobrota s portským vínem 3 (Zdroj: Prima FTV)

3. krok

Sklenici mezitím vyskládejte domácí slaninou tak, aby byla navrstvena do dvou řad. Poté přijde na řadu játrová směs, na ni marmeláda a nasekané mandličky; okraj sklenice pečlivě otřete a uzavřete. Uchovávejte v lednici. Takto vám paštika vydrží minimálně 14 dní, ale sami poznáte, že ji na bílém pečivu zblajznete celou k večeři.

Autor:

Téměř všechny víkendy jsem v dětství prožila na chalupě, kde rodiče na zahradě pěstovali ovoce a zeleninu a tak jsem musela taky přiložit ruku k dílu. Abych byla upřímná, tehdy mě to vůbec nebavilo. Ale aniž bych si to uvědomila, bylo tím vlastně vyseto semínko mé současné lásky k zahradničení. Byl to pomalý proces proměny, kdy se z povinnosti stala radost. Získané zkušenosti předávám dcerám a doufám, že i u nich v srdci pomalu klíčí stejné semínko...

Související k tématu