Květiny přímo na hrobě jsou vhodným řešením pro celoroční výzdobu. Dříve byly rostliny běžné, později se od nich ustupovalo, a pro relativně snazší údržbu se volily kamenné desky. V poslední době se zase projevuje návrat k hřbitovnímu kvítí, tedy trendu, aby hroby připomínaly malé květinové zahrádky. Má to svoji logiku, protože živá zeleň přímo na hrobě určitým způsobem uzavírá koloběh přírody.
Jaké rostliny jsou pro zasazení na místě posledního odpočinku vhodné? Jako všude i tady musíme vycházet z umístění hrobu a délky slunečního svitu. Dále je lepší vybírat z trvalek, které nejsou náročné na péči. Velmi vděčné jsou půdokryvné rostliny nebo nízké trvalky, aby nedošlo k zakrytí náhrobní desky. Kombinovat můžeme i některé druhy letniček (afrikánů, měsíčků) s trvalkami. Půdokryvné rostliny zahušťujeme víc než na zahradě. K tomu se výborně hodí kociánek, huseník, trávnička, dymnivka, vrbina, rozchodník anebo mateřídouška či dobromysl.
Hřbitovní kvítí na slunci
Ideální jsou nízké kobercovité rostliny – kociánek dvoudomý, trávnička přímořská, různé druhy rozchodníků, dlužicha, violka, hvozdíky (slzičky Panny Marie), mechovec srstnatý, plamenka, tymián, mateřídouška, svatolina cyprišková, tučnolistá bergenie, úrazník – zelený koberec nebo rozrazil.
Z těch vyšších se hodí levandule, sedmikráska nebo pryšec mnohobarevný a z travin modrá tráva, vousatec či metlica trsnatá. Volně zasadit nebo do nádoby můžeme také zakrslou formu cypřišků, borovic, jinanů, platanů, tisů, jalovců a smrků. Zeleň by neměla pomník zakrývat a měla by působit harmonicky. Nejideálnější ze všech okrasných dřevin je zimostráz (buxus). Roste pomalu, dá se tvarovat a její pěstování je velmi snadné. Buxus lze velmi dobře kombinovat s barevnými druhy břečťanu. Tato volba je na hrobě efektní a přitom veškerá péče končí výsadbou.
Má-li hrob dostatek světla, ale není na přímém slunci, je pěkná kombinace hortenzie, kterou vysadíme v hlavě hrobu a plazivého břečťanu, je to téměř bezúdržbová varianta. Možností je opravdu hodně, vybírat můžete i z různě barevných břečťanů, které můžeme doplnit na jaře narcisy, krokusy, maceškami a na podzim vřesem nebo chryzantémami, které vydrží i první mrazíky.
Hřbitovní kvítí ve stínu
Netostatek světla nevadí nejen zmiňovaným břečťanům, vřesu, ale také různým druhům kapradin, které tvoří obvyklou zeleň hrobů.
Ve stínu se líbí barvínku, bohyšce, pěnišníkům. Vhodné jsou i konvalinky nebo fialky. Sázkou na jistotu jsou odrůdy bergénie tučnolisté, které jsou vysoce mrazuvzdorné, skromné a nenáročné. Spolehlivě kvetou v purpurových nebo karmínových barvách každoročně od dubna do června, a to i tam, kde se jim nevěnuje přílišná péče.
Stejně nenáročné jsou netřesky, kdy můžeme vybírat z velkého množství druhů a barev, jsou nenáročné na pěstování, bohatě odnožující, časem vytvářející rozsáhlé porosty, jsou mrazuvzdorné a snesou sucho i přemokření. Stejně odolné jsou rozchodníky – sukuletní rostliny, které dokážou hospodařit s vodou, jsou tedy odolné proti suchu i mrazu. Dokážou obrůst i zídku, beton nebo náhrobek a vypadají pěkně i v květináči. Rozchodníky kvetou od poloviny léta do konce podzimu. Na zimu nadzemní části odumírají. Na začátku jara je dobré všechny odumřelé části odstranit, aby nezahnily.
Prima tip
Pokud jsme se nechali zlákat hřbitovním kvítím, potom je dobré před podzimním nebo jarním sázením doplnit na hrob novou zeminu obohacenou o hnojiva, aby rostliny správně zakořenily a dobře se jim dařilo. Tak budou tou nejlepší okrasou místa posledního odpočinku našich nejbližších.
Publikováno: 22. 10. 2017, Autor: Zdena Nováčková, Profil autora: Zdena Nováčková