Adventní věnec je v západních křesťanských církvích pomůcka k symbolickému odpočítávání čtyř týdnů adventu, doby příprav na Vánoce. Adventní věnec na stole se stal nedílnou součástí Vánoc. Zdobí stoly ve většině domácností a přináší do obydlí ducha Vánoc a slavnostních chvil. Pojďme se proto podívat na blíž na historii a symboliku adventních věnců.
Historie a symbolika adventních věnců (Zdroj: Rotkäppchen)
Symbolika adventního věnce
Existují zmínky o tom, že předkřesťanské germánské národy během chladných a tmavých prosincových dní pomocí věnce se zapálenými svíčkami vyjadřovaly naději toužebně očekávaných delších a teplejších jarních dní. Ve Skandinávii během zimy byly zapálené svíčky umístěny do kruhu a lidé se modlili k bohu světla, aby otočil jejich zemi zpět ke Slunci, prodloužil dny a vrátil na jejich zem teplo.
Ve středověku si křesťané přizpůsobili tuto tradici a používají adventní věnce jako součást své duchovní přípravy na Vánoce. Kristus je vímán jako "světlo, které přišlo na svět" rozptýlit temnoty hříchu a vyzařovat pravdu a lásku Boha.
Jiné důkazy naznačují, že adventní věnec byl vynalezen až v 19. století. V době adventu se děti v hamburské škole Rauhes Haus (školu založil protestantský pastor Johan Hinrich Wichern) každý den nedočkavě ptaly, kdy už budou Vánoce. J. H. Wichern postavil v roce 1839 velký dřevěný kruh a položil na něj 19 malých červených a 4 velké bílé svíčky. Malou svíčku zapálil postupně každý všední den v čase adventu. V neděli rozsvítil velkou bílou svíčku. Tento zvyk se ujal na půdě protestantské církve v Německu. Později se adventní věnec vyvinul do menší podoby se čtyřmi nebo pěti svíčkami, jak jej známe dnes.
Adventní věnec byl objeven pravděpodobně až v 19. století
Symbolika aneb proč používáme přírodní materiály?
Symbolika adventního věnce je krásná. Věnec je vyroben z různých jehličnanů, které znamenají trvalý život. I tyto jehličnany mají tradiční význam, který lze interpretovat v naší víře:
vavřín znamená vítězství nad pronásledováním a utrpením
borovice, cesmína a tis znamenají nesmrtelnost
cedru se připisuje síla a uzdravení.
cesmína má i speciální křesťanský symbol: pichlavé listy připomínají trnovou korunu.
Kulatý tvar věnce nemá začátek ani konec, symbolizuje věčnost Boha, nesmrtelnost duše a věčný život nalezený v Kristu. Šišky, oříšky nebo semínka zdobící věnec jsou symbolem života a vzkříšení. Vše dohromady vyjadřuje nesmrtelnost naší duše a věčný (nový) život nalezený v Kristu.
Čtyři svíčky reprezentují čtyři týdny adventu. V současnosti se používají adventní věnce se svíčkami různých barev, měly by však být fialové nebo tmavomodré, připomínající liturgickou barvu adventu s výjimkou té třetí v pořadí - ta je totiž zasvěcena přátelství a měla by být růžová. Svíčky by se měly zapalovat proti směru hodinových ručiček. Časté jsou i věnce s pátou - bílou svíčkou uprostřed. Ta se zapaluje na Štědrý den a symbolizuje Krista. A ještě je důležité pořadí, jak se svíčky zapalují:
1. svíčka se zapaluje v první adventní čili železnou neděli. Svíčka se jmenuje Naděje. Podle starých zvyků by ji mělo zapálit nejmladší dítě rodiny.
2. svíčka se zapaluje se na druhou, tzv. bronzovou adventní neděli. Svíčka se jmenuje Mír. Podle starých zvyků by ji mělo zapálit nejstarší dítě rodiny.
3. svíčka se zapaluje na třetí - stříbrnou neděli. Svíčka se jmenuje Přátelství a měla by být růžové barvy. Na třetí adventní neděli podle zvyklostí zapaluje svíčku matka rodiny.
4. svíčka se zapaluje na zlatou neděli, která letos vychází na Štědrý den. Svíčka se jmenuje Láska. Podle tradic svíčku na čtvrtou adventní neděli zapaluje otec rodiny.
5. svíčka se zapaluje na Štědrý den po západu slunce. Je bílá a je zasvěcena Kristu. Na moderních věncích chybí, nebo se dává do středu.
