Dekorativní vyřezávání ovoce a zeleniny: Carving k nám přišel z Thajska
Víte, co se skrývá pod názvem carving? Thajské dekorativní umění, které si můžete vyzkoušet i vy sami. Jde o vyřezávání zeleniny a ovoce. Mistr tohoto oboru Luděk Procházka vám poradí, jak na to a vy si pak můžete doma vytvořit působivé podzimní dekorace.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Běžně se vyřezává z dýní, melounů a klasické zeleniny. Tedy z mrkve, bílé ředkve, řepy, celeru, kedlubny, vodnice, okurky, cukety nebo sladké brambory (batátu). Dá se tvořit i z fenyklu, zázvoru, dokonce i z česneku a košťálu brokolice. Nelze tvořit z bobulovin, které jsou plné šťávy.
Běžně se vyřezává z dýní, melounů a klasické zeleniny
Nástroje na carving
Na jemné řezání se používají především thajské nože, pak samozřejmě využíváme i zeleninové nože. Můžete použít jak rovný, tak zahnutý a občas něco většího překrojíte velkým zeleninovým nožem. A jsou tu i dlátka ve tvaru U a V, zoubkované (Z) a pomocná dlátka a nožíky. Nejčastěji asi využijete kulatá dlátka, která jsou i v základní sadě. Je potřeba více velikostí, pokud vyřezáváte květy. Na plastiky jsou šikovná očka různých tvarů – jde o obličeje a plastiky zvířat či lidí.
Větší kusy jako melouny, cukety, dýně stačí porosit vodou a překrýt fólii, příp. hadrovým ubrouskem a dát do lednice. Takto vydrží i několik dní. Květy vložte na chvíli do vody, pokud chcete, aby nasály vodu. Pokud nechcete, aby úplně ztuhly, tak poroste a uložte do misky pod víko nebo fólii a opět do ledničky. Lístečky (z cukety, okurky) ve vodě ztuhnou, ztvarují se, ale neponechávejte je ve vodě dlouho.
Když cibuli a šalotku ponoříte do vody, nebudete u vyřezávání slzet.
S mrkví se lépe pracuje, když ji namočíte do osolené vody.
Jablka, lilky, hrušky nehnědnou, když se namočí do citronové či limetkové šťávy. Ale to je jen krátký efekt. Jinak využijte přípravek „bělku“ (antioxidační směs), která tmavnoucí věci podrží i týden.
Červená řepa pouští méně barviva, když ji předem namočíte ve slané vodě.
Zdroj: pořad Receptář prima nápadů
Publikováno: 10. 10. 2017, Autor: Václav Postránecký, Profil autora: Václav Postránecký
