Je léčivá, úžasně uleví při nachlazení a vyrábí se jen ze tří surovin

Majoránku určitě znáte jako voňavé koření do polévek nebo bramboráku. Ale věděli jste, že se dá tato léčivá bylinka využít i při nachlazení? Máme pro vás recept na výrobu této zázračné majoránkové masti.

Vyrobte si mast z majoránky - bylinky se zázračnými účinky (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)

Ano, je to tak, majoránková mast báječně uleví při ucpaném nosu a rýmě. Přitom příprava domácího prostředku je tak snadná a rychlá, že jednodušší to opravdu už být nemůže. Použití masti je také prosté, stačí si nabrat trochu na prst a vetřít pod nos, který trápí otravná rýma. Vdechováním vonných silic se dýchací cesty krásně uvolní. Pokud vám prosté vdechování přijde málo účinné, můžete si z majoránky připravit také čaj, který zvyšuje obranyschopnost organismu.

Budeme potřebovat:

10 g sušené majoránky (nebo svazek čerstvé)
kostku vepřového sádla
mátový nebo eukalyptový olej
hmoždíř a nádobku s víčkem

Všechny bylinky nasypeme do hmoždíře a důkladně rozdrtíme na prášek. Pokud nemáte hmoždíř, můžete zkusit majoránku rozmělnit v mixéru.

Vepřové sádlo vložíme do kastrolu a necháme je při nižší teplotě úplně rozpustit. Neškvaříme. K sádlu přisypeme nadrcenou majoránkou a necháme krátce, maximálně pět minut, provařit. Poté přidáme několik kapek vonného oleje (máta nebo eukalyptus). Éterický olej umocní účinky masti.

Míchání — Vepřové sádlo rozpustíme (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)

Směs necháme přímo v kastrolu zhruba tři dny při pokojové teplotě odležet a počkáme, až se všechny silice a další látky propojí s tukem. Pak opět mírně zahřejeme a zatepla ji přes jemné sítko nebo čisté plátno nalijeme do uzavíratelné nádobky. Můžeme použít například starší nádobku od krému. Mast necháme vychladnout, uzavřeme a skladujeme v chladničce.

Zajímavosti:

Majoránka je jedna z našich nejoblíbenějších bylinek, ale pěstovali ji však již staří Egypťané. Do Evropy se dostala pravděpodobně v 16. století v době křižáckých válek. Kvete v červenci něžnými bělavými až růžovými kvítky. V červenci až v srpnu, těsně před květem, sbíráme celé stonky, které svážeme do svazečků a zavěšené usušíme na temném a dobře větraném místě. Teplota během sušení by neměla dlouhodobě přesáhnout 35 ºC. Po usušení odrolíme voňavé lístky a skladujeme je v suchu, v dobře uzavřené nádobě, kde by majoránka měla bez potíží vydržet až dva roky.

Majoránka má silnou kafrovitou vůni a kořennou nahořklou chuť. Tato jednoletá rostlinka se používá nejčastěji jako kuchyňské koření, ale uplatní se i v lidovém léčitelství. Přidává se do sirupů i mastí proti kašli a je účinná také při nadýmání. Lístky majoránky se přisypávají do koupele, kde mají posilující účinek na podrážděné nervy. V dřívějších dobách se majoránka používala také do vonných kytic a věnců, protože dívky věřily, že její vůně přivábí vysněného mládence.