Druhá šance na život pro opuštěné pejsky. Jak se stát jejich dočaskářem?

Kdy je dočaska vhodnější než útulek

Důvody pro umístění pejska právě do systému dočasky a ne do klasického útulku můžou být různé, buď jsou pejskové příliš mladí (zpravidla odebraní z některé z množíren), nebo naopak moc staří a špatně snášející větší psí kolektiv. Někdy jsou to také pejsci různě nemocní a vyžadující zvýšenou péči. Dočaska se také využívá se u pejsků, kteří byli předchozím původním majitelem týraní a teď mají z lidí strach. Takoví psi potřebují v první řadě zklidnit a znovu získat důvěru. Potřebují, aby se jim někdo individuálně věnoval a na to, při vší péči, v útulku není dost času ani prostoru. Zkušení dočasní majitelé - chovatelé je však v klidu a pohodě připraví do normálního života tak, aby psi byli schopni se časem začlenit do budoucí rodiny, která se jich ujme.

i (Zdroj: Depositphotos)

Přáním každého dočaskáře je, najít psovi co nejdříve milující adoptivní majitele

Jak dlouho trvá dočaska?

Jak už samo označení napovídá, dočaska je opravdu jenom krátkodobá péče. Někdy se pejsek u svého přechodného majitele ani neohřeje a po pár dnech či týdnu odchází ke své nové adoptivní rodině, jindy pobude několik týdnů až měsíců, tedy do té doby, dokud nepominou důvody umístění a pes se naučí základní sociální dovednosti nebo ztratí ostych. V dočasce pejskové projdou také vším potřebným veterinárním ošetřením, jsou očkováni, případně i kastrováni a ti, kteří ho nemají, dostanou čip. Vše záleží nejenom na stavu psa, potřebě odborné péče a převýchovy, ale i schopnosti zvládnutí základních hygienických návyků, kontaktu s lidmi, popřípadě s jinými zvířaty. Samozřejmě ale také zájmu o adopci. Je logické, že o mladé a zdravé psy je zájem větší, ale překvapivě i staří a nemocní si najdou své milující páníčky.

i (Zdroj: Depositphotos)

I starší a klidní psi si najdou své pány

Hurá do adoptivní péče

Samozřejmě všichni dočaskáři doufají ve šťastný konec, tedy odchod pejska do adoptivní péče a trvalého domova. Bylo by však mylné domnívat se, že si vyhlédneme psa, kontaktujeme jeho dočaskáře a druhý den si nového kamaráda odvezeme domů. Je třeba myslet nejenom na své vlastní přání a touhy, ale hlavně na psa a na to, že už má něco za sebou, jeho duše a často i tělo bývají bolavé. Proto si dobře rozmyslete váš opravdový zájem a nepodléhejte prvnímu návalu emocí. Také počítejte s tím, že dočaskář si prověří vaše chovatelské zkušenosti, časové možnosti i zázemí. Protože každý pes má jiné potřeby, je dobré předejít oboustranným omylům a zklamáním. Nikdo nechce, aby se pejsek vracel zpět a znovu zažil trauma odloučení.

i (Zdroj: Depositphotos)

Práce s opuštěnými psy není jen zábava

Jak se stát dočaskářem

Uvědomte si, že práce s opuštěnými a týranými psy není vždy jen zábava a pohoda, většinou si zvířata s sebou přinášejí problémy, bolesti a trápení, bývají zanedbaná. Toho všeho by si dočaskář měl být předem vědomý a s problémy by měl počítat. Měl by to být zkušený chovatel s chutí a ochotou se psy pracovat. Měl by mít dostatek volného času, mít v dosahu cvičiště a také chuť vzdělávat se v práci se psy. Také by měl být připravený na loučení, tedy nepřilnout příliš ke psovi a nevytvářet si s ním silné emoční pouto, které by bylo následně pro oba bolestivé přetnout odchodem. Dočaskářem se může stát i osoba nezletilá, ovšem vždy jen s písemným souhlasem svých zákonných zástupců. Náklady na pobyt, tedy krmení a veterinární péči hradí spolek, který dočaskáři pejska svěří a může poskytnout i pelech nebo hračky či pamlsky. Ale hlavně, by dočaskář měl přijmout fakt, že péče je dobrovolná, a nenáleží za ni žádná finanční odměna, snad jen pocit z dobrého skutku.

Výchova psů z útulku

Převýchova pejsků z útulku se může zdát složitá, ale nemusí být. Musíme dbát na jejich minulost, jinak se starat o štěně, jinak o dospělého a naučit ho základním trikům.