Zázračný kafrovník si poradí s rýmou i kašlem. Snadno se pěstuje i doma
Kdyby vás náhodou z letošního uplakaného počasí přepadla rýma, ucpaný nos nebo kašel, tak kromě pilulek, sirupů a kapek, které dostanete v každé v lékárně, vyzkoušejte kafrovník.
Domácí pěstování kafrovníku je nenáročné (Zdroj: Prima DOMA)
Kafrovník lékařský patří do čeledi vavřínovitých a můžeme jej znát i pod názvem skořicovník. Tento stálezelený strom původem z Asie ve volné přírodě dorůstá do výšky až čtyřiceti metrů. U nás se ale pěstuje v domácnosti jako celkem nenáročná pokojová rostlina. Přes léto můžeme kafrovník postavit ven na sluníčko, uděláme mu tím dobrou službu.
Vonné a léčivé silice
Kafrovník je oblíbený pro své vonné silice obsažené ve dřevě i listech stromu. Ty se na vzduchu mění ve známý kafr, bílou hmotu, která má své nezastupitelné místo především v kosmetickém průmyslu. Je součástí chladivých masážních mastí a tiší bolesti. Kafrovník se využívá také v léčitelství zejména k léčbě onemocnění dýchacích cest.
Pro domácí využití je kafrovník vyhledávaný hlavně proto, že jeho listy samovolně uvolňují do vzduchu silice, které dokážou při nachlazení pročistit dýchací cesty, udržují je průchodné, a hlavně usnadní zkapalnění hlenu, utlumí kašel a uvolňují křeče průdušek.
Jestliže chceme účinek rostliny znásobit, jednoduše utrhneme několik lístků, zlehka je promneme v ruce a vhodíme do misky aromalampy, do které nalijeme horkou vodou, pod miskou zapálíme svíčku a postavíme do místnosti, kterou chceme provonět. Odpařováním se do vzduchu uvolní větší množství silic než jen vydechováním rostliny. V zimě, kdy se v místnostech topí, můžeme misku jednoduše postavit na radiátor.
Z lístků kafrovníku si snadno připravíme i léčivý a úlevný čaj – utrhneme dva lístky, které rozemneme mezi prsty a vhodíme do hrnku. Zalijeme horkou vodou a necháme pět minut louhovat. Ještě teplé vypijeme.
Pěstování kafrovníku není žádná věda, vyhovuje mu humózní a propustná půda. Je ale třeba pamatovat na to, že vyžaduje neustálou zálivku, respektive vlhký substrát, protože na druhou stranu nesnáší stojatou vodu. Proto všechnu zálivku, která proteče do misky, slijeme.
Díky svému původu rostlina miluje slunné stanoviště takže, čím blíže ji postavíte k oknu, kde na ni bude po většinu dne svítit sluníčko, tím bude spokojenější a za odměnu bude do našeho domova uvolňovat víc blahodárných vonných silic.
Kafrovník na jaře obrůstá množstvím bílých květů, ze kterých po opylení vznikají drobné kulovité plody a z nich můžeme získat semena pro další množení, abychom mohli mít časem rostlinku v každé místnosti a tím pádem se nám všude lépe dýchalo.
Díky sytě zeleným listům je rostlina nejenom zdraví prospěšná, ale i krásná
Sklizená semena kafrovníku mají celkem slušnou klíčivost, ale proces vyžaduje péči. Nejprve je na dva dny namočíme do vlažné vody. Poté je třeba dopřát jim nějaký čas, aby mohla dozrát. Nasypeme je tedy do misky a na dva měsíce uložíme do chladničky. Tomuto procesu se v botanice říká "startifikace“. Poté semena zasadíme do semenáčků nebo ještě lépe jiffů (startovací tablety se speciálním substrátem), překryjeme fólií a postavíme na slunné místo, ideálně na okenní parapet. Substrát udržujeme stále vlhký a můžeme vyhlížet nové rostlinky.
Záte Klanoprašku čínskou?
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Publikováno: 31. 5. 2021, Autor: Jana Šulcová, Profil autora: Jana Šulcová
