Jen málokdo z nás zvládne dodat tělu potřebné množství vitaminů přirozenou cestou. Naštěstí jsou tu nejrůznější multivitaminové a vitaminové prostředky, s jejichž pomocí dodáme organismu dostatečnou zásobu těchto prospěšných látek. Zabráníme tak sice hypovitaminóze, tedy nedostatku vitaminů, ale pokud to s nimi přeženeme, mohou se dostavit nežádoucí účinky a reakce.
Druhý extrém se odborně nazývá hypervitaminóza a ve své nejsilnější formě nebývá příliš častým jevem. U vitaminových preparátů je ostatně vždycky uvedena doporučená denní dávka a multivitaminy jsou sestaveny tak, že by měly bez následků pokrýt denní spotřebu jednoho zdravého člověka.
Nicméně se může stát, že třeba ze strachu před virózami nebo jinými nemocemi, například osteoporózou nebo kardiovaskulárními problémy, si začneme v dávkování vitaminů "přilepšovat“. Pak se mohou dostavit první příznaky, které by nás měly varovat, že nic se nemá přehánět.
Ve vodě i v tucích
Vitaminy se dělí do dvou skupin – na ty, které jsou rozpustné ve vodě a na rozpustné v tuku. První skupina je početnější a patří do ní vitamin C a vitaminy skupiny B, například riboflavin (B2), niacin (B3) nebo biotin (B7).
Nadbytek těchto vitaminů se z těla vyloučí močí a potem, tělo si tedy netvoří jejich zásobu. Je proto celkem nepravděpodobné, že bychom se jimi nějak významně předávkovali. Nicméně citlivější jedinci na sobě mohou pozorovat některé změny a nežádoucí účinky.
Druhou, méně početnou skupinu tvoří vitaminy rozpustné v tucích a ty se v těle hromadí poměrně snadno. Na tuky jsou vázány vitamin A, D, E a K. Jejich nadužívání způsobuje rychleji různé problémy, nicméně i u nich je skutečná hypervitaminóza poměrně vzácná.
Nutné je také myslet na to, že některé léky ve spojení s vitaminy mohou například zkreslovat laboratorní výsledky nebo mohou vyvolat obtíže, které zdraví lidé nepociťují. I proto je dobré kontrolovat si doporučenou dávku a v případě nejasností se poradit s lékaři nebo lékárníky.
Křeče i nervozita
Vitamin C bere více méně každý z nás. Jeho lehký nadbytek se vyloučí z organismu poměrně rychle, ale v období viróz hrozí, že v dobré víře ho užíváme častěji, než je žádoucí. Jeho vysoké dávky na sebe upozorní trávicími obtížemi jako průjem, nevolnost, někdy i křeče.
Pokud užíváte niacin, tedy vitamin B3, ve formě kyseliny nikotinové a v množství kolem 1-3 g denně, mohou tyto dávky vést k vysokému krevnímu tlaku a bolesti břicha, později mohou negativně ovlivnit zrak a funkci jater. Podobně "nebezpečný“ je pyridoxin (B6), který ve velkých dávkách způsobuje neurologické potíže, vyvolává kožní reakce a přecitlivělost na světlo. Na duševní rovnováhu mají vliv vysoké dávky kyseliny listové neboli vitaminu B9.
Pozor na „áčko“ a „déčko“
Jak už jsme se zmínili, větší pozor bychom ale měli dávat na předávkování vitaminy rozpustné v tucích. Například předávkování vitaminem A může vzniknout dokonce pouhou konzumací potravin, v nichž je obsažen. Mezi ně patří některé druhy ryb (losos, pstruh) a tučných sýrů (camembert, čedar), jehněčí a hovězí játra, ale také mnohé druhy zeleniny a ovoce – především mrkev, špenát, meruňky nebo mandarinky. Vzhledem k tomu, že skupina potravin bohatých na "áčko“ je poměrně početná, je užitečné si zjistit, které to jsou, protože jeho přemíra způsobuje celkovou nevolnost a mdloby. Na druhou stranu je tento vitamin velmi důležitý pro svůj antioxidační účinek a potřebují ho náš zrak i imunitní a rozmnožovací systém.
V poslední době se hodně psalo o významu vitaminu D. Ten je důležitý nejen v boji s virózami, ale prospívá i trávení a imunitě. Přirozenou cestou ho získáváme z potravy a prostřednictvím slunečního záření. Postačí běžný pohyb venku, není třeba se slunit. Jeho zvýšenou potřebu související s některými nemocemi by měl regulovat lékař, protože vyšší dávky "déčka“ způsobují srdeční arytmii, ztrátu hmotnosti a úbytek vápníku, což v krajních případech vede až k poškození některých orgánů. Opatrnost je na místě i u vitaminu E, jehož vysoké dávky narušují srážlivost krve.
Budoucí maminky to mají jinak
Zásobování organismu vitaminy i případné předávkování jsou velmi individuální. Často souvisejí s chronickými onemocněními, nervovým vypětím či nedostatkem spánku. Velmi specifický je jejich příjem v těhotenství, takže budoucí maminky by měly jíst vitaminové doplňky stravy určené přímo pro ně, protože ty ostatní obsahují například nedostatečné množství kyseliny listové, která je důležitá jako prevence vývojových vad u plodu. A naopak v nich bývá nežádoucí množství vitaminu A, který poruchy plody způsobuje.
Ideální pochopitelně je, když se nám daří pokrýt denní dávku vitaminu přirozenou cestou, tedy pobytem venku a příjmem bohaté a pestré stravy. Pokud začnete mít podezření, že vám možná nějaký vitamin schází, pak je na místě se poradit se svým lékařem ještě před tím, než si sami začnete "ordinovat“ vlastní vitaminový koktejl.
Publikováno: 5. 5. 2021, Autor: Romana Slaninová, Profil autora: Romana Slaninová