Jižní orientace se může zdát jako ideální z důvodu dostatku slunce, ale pozor, nemusí tomu tak být vždy. Jižní expozice umí být do určité míry extrémní, celodenní sluneční úpal může některé rostliny popálit a má vliv i na rychlé vysušování substrátu. Rostliny, které zde chceme pěstovat, musí být pečlivě zvoleny a to zejména v případě, kdy je chceme pěstovat v nádobách. Jižní terasa, lodžie a balkon vyžadují speciální řešení.
Které rostliny se dají pěstovat na jižní straně? (Zdroj: Depositphotos)
Na co pamatovat
V první řadě se zaměříme na správný výběr nádob. Vždy preferujeme spíše větší, protože ve větší nádobě se zadrží více vody a nevysychá tak rychle. Nezapomeneme doplnit i o dostatečně hlubokou podmisku nebo zvolíme pěstební nádobu se samozavlažovacím systémem. Povrch nádob by nikdy neměl být kovový, protože kov se rychle na slunci rozpálí a zahřeje na vysokou teplotu. Snadno pak může popálit i kořeny rostlin. Vždy také dbáme na to, aby zálivka zejména za letních dnů byla prováděna teplou vodou, a to výhradně brzy ráno nebo na noc.
Zákoutí pro slunnou terasu tvoří levandule, šalvěj a oleandr
Výběr druhů
Úžasnou rostlinou na jižní, úpalná stanoviště je kosmatec. Jedná se o sukulentní rostlinu, která je velmi dobře adaptována na suchá a slunná stanoviště. Kosmatců je velké množství druhů a najdeme zde jednoleté i vytrvalé zástupce.
Kosmatec jako takový není žádnou novinkou, na záhonech v zahradě se pěstuje celkem tradičně, a to zejména druh kosmatec sedmikráskovitý (Delosperma belidiformis). Pro balkónové pěstování se otevírá velké pole působnosti dalším druhům, mezi kterými vyniká odrůda Lampranthus coccineus, syn. Mesembryanthemum coccineum. Kvete velmi bohatě po celé léto v mnoha nejrůznějších barvách. V současné době, se stává populární právě coby balkonovka a zaměřila se na něj i řada šlechtitelů, takže v sortimentu se objevují i nové nádherné kultivary.
Zaléváme opatrně, mírně, nadbytek vody by mohl rostlině uškodit. Krátkodobé sucho nevadí, trvalé přemáčení ano. Pro podporu kvetení pravidelně přihnojujeme tekutým hnojivem, kosmatec kvete od jara do prvních mrazů. Rostlina není mrazuvzdorná, můžeme zkusit zazimovat v bezmrazé a světlé místnosti s teplotou 10 °C. Množíme na jaře řízky nebo výsevem semene.
Dorotheanthus bellidiformis, obyčejně zvaný Livingstone Daisy nebo Bokbaaivygie, kvete na jaře
Na jižní straně se také dají úspěšně pěstovat některé byliny a to zejména ty víceleté. Dařit se zde bude rozmarýnu a levanduli.Oba druhy snesou celodenní slunce a krátkodobé vyschnutí substrátu. Levanduli ponecháme na svém stanovišti po celý rok. Rozmarýn je třeba přezimovat ve světlé bezmrazé místnosti. Nesnese silné mrazy, ale vypořádá se i s teplotou okolo 5 °C. Byliny můžeme spolu kombinovat a vytvářet pěkná zákoutí. Doplnit je můžeme i jinými druhy, které mají podobné nároky.
Oleandr je statný dřevnatý keř, který je jako dělaný pro celodenní úpalná stanoviště. Má tvrdé kožovité listy a nádherně bohatě kvete po celé léto. Stejně jako rozmarýn vyžaduje bezmrazé přezimování. Vždy zjara musíme keře seříznout zhruba o jednu třetinu a jednou za několik let i hlouběji zmladíme. Oleandr bývá často napadán savým hmyzem, zejména pak sviluškami a puklicemi. Rostliny proto pravidelně kontrolujeme a včas ošetříme ochranným postřikem před tím, než se škůdce přemnoží.
Na jižní straně se bude dařit i popínavému křivouši, který představuje jednu z nejkrásnějších popínavek. Pěstuje se hlavně ve volné půdě, ale v dostatečně velké nádobě se mu bude dařit také. Pravidelné zalévání a přihnojování musí být podmínkou. Křivouš vyžaduje oporu, ale může to být v podstatě cokoliv – plot, dřevěná nebo kovová mříž či dráty. Stejně jako jiné popínavé dřeviny jej na jaře musíme seříznout. Dlouhé pruty probereme a zakrátíme. S přibývajícím věkem se rostlině vytváří velmi pěkný kmen a připomíná stromek. Pokud se po čase přestane rostlině dařit, můžeme ji přesadit na zahradu.
Křivouš poroste na plném slunci. Potřebuje ale dostatečně velký květináč (Zdroj: Daniela Dušková) Křivouš je dřevnatá liána se zpeřenými listy a nápadnými oranžovými, červenými nebo žlutými zvonkovitými květy (Zdroj: Depositphotos)
Mračňák či podslunečník (Abutiolon) má velké nálevkovité květy podobné ibišku nejčastěji ve žluté, oranžové a červené barvě. Listy mohou být zelené nebo velmi často pěkně žlutě panašované. Miluje slunce a teplo a na plném slunci se mu bude dařit. Pravidelná zálivka je ale předpokladem zdárného růstu a bohatého kvetení. Mračňák je typickou nádobovou rostlinou, která potřebuje bezmrazé přezimování s teplotou okolo 10 °C. Velmi bujně roste a může dorůst i výšky1-3 m, každé jaro tedy rostlinu seřízneme a přesadíme do čerstvé zeminy.
Krásnou nádobovou rostlinou na slunnou terasu je mračňák
Balkon Gold (Bidens ferulifolia) je tradiční balkonovkou, která nám udělá hodně radosti. Pokud toužíme po rostlině s převislým růstem, tak Balkon Gold splní očekávání na jedničku. Nejen že bohatě kvete zlatožlutými květy (odtud si vysloužil i svoje jméno), ale také rychle roste a v krátké době vytvoří parádní zlaté závěsy až jeden metr dlouhé. Nejlépe jej pěstujeme v truhlíku nebo v závěsném květináči.
