Jak domácím mazlíčkům ostříhat drápky a pečovat o srst i uši
Aby pejsek prospíval a jeho život byl radostný, potřebuje čas od času pečlivě vyčesat srst, ostříhat drápky a pokud je to nezbytné, vyčistit uši. Není to nic, co bychom sami doma nezvládli, tedy když víme, jak na to.
Pečujte o svého psího kamaráda, jeho drápy, uši i srst potřebují pravidelnou údržbu.
Základem je pravidelná péče o psa
Každý pes vyžaduje péči a je jasné, že některá plemena jsou náročnější než jiná. Nejvíc samozřejmě záleží na rase, ale i aktivita a věk hrají podstatnou roli. Hodně se tak liší péče o výstavního či sportovního psa od domácího mazlíčka. Vždy je ale lepší prevence, díky které předejdeme nejrůznějším problémům. Psa ošetřujeme opatrně a citlivě, ale cílevědomě. Zbytečně ho nestresujeme, protože jakmile získá první bolestivou či nepříjemnou zkušenost, bude se příště úpravě bránit. Množství času, které péči věnujeme, nám spokojený a zdravý pes mnohonásobně vrátí.
Pořiďte si správný hřeben podle typu srsti
Pravidelná údržba srsti je nesmírně důležitá především pro dlouhosrstá plemena, ale i krátká srst potřebuje čas od času naši péči. Důkladným a správným česáním se totiž nejen odstraňuje odumřelá srst, ale vyčesávají se nečistoty, masíruje kůže a zabraňuje se tvorbě dredů, plstnatění a jinému zacuchání. Vyčesaná srst je zdravě lesklá.
Pravidelným česáním odstraňujeme odumřelé chlupy, ale také stimulujeme prokrvení, obnovování a obranyschopnost kůže
Nejjednodušší je péče o hladkosrstá plemena, kde pracujeme s různými druhy kartáčů. Tradičně se používají kartáče drátěné nebo štětinové, v poslední době se osvědčily také silikonové či gumové. Ty jsou při použití pro psa příjemnější a srst na nich lépe ulpívá. U dlouhosrstých plemen dáváme přednost jednořadým hřebenům s dlouhými zuby. Majitelé často preferují ty s rotačními hroty, neboť se jimi lépe rozčesává i hodně zacuchaná srst.
U hladkosrstých plemen pracujeme s různými druhy kartáčů
Nejnáročnější péči o srst vyžadují „kudrnatá“ plemena tedy hlavně bišonci a pudli. Jejich srst se zacuchává a poměrně rychle i plstnatí. Pro rozčesání si už s obyčejným kartáčem ani hřebenem neporadíme. Na řadu proto přijde několikařadé drátěné hrablo nebo dokonce prořezávací hřeben, který pročeše i hodně hustou podsadu.
Pokud vám přijde, že srst je hodně zacuchaná můžete před úpravou použít speciální sprej nebo kondicionér. Ty jsou zárukou nejenom kvalitního, ale také šetrného ošetření.
Pomoci propojit příjemné s užitečným vám pomůže elektrostatická rukavice. Ta má plochu dlaně ze speciálního materiálu s výstupky, které na sebe nachytají všechnu odumřelou srst. Protože pohyb připomíná spíš hlazení a mazlení, snadno se používá i u zvířat, která jinak proti kartáčování protestují.
Použití vyčesávací rukavice je pro mnoho psů příjemnou záležitostí
Psí srst češeme pravidelně
Psí srsti věnujeme pozornost alespoň jedenkrát týdně. Má to i své výhody, protože nejenom nedojde k zacuchání a pes si zvykne, ale pokud jej budeme česat opravdu pravidelně, můžeme včas najít různé kožní útvary. Nejčastěji jsou to jen bradavice nebo paraziti (blechy, klíšťata, roztoči). Pravidelnou údržbou získáme dostatek času k tomu, abychom je mohli začít léčit či odstranit.
Jsou různé druhy hřebenů, stačí si jen vybrat ten, který bude srsti našeho psa nejlépe vyhovovat
Stříhání je nejlepší prevence
Mnozí majitelé řeší otázku, zda by nebylo lepší svého dlouhosrstého psa spíš ostříhat než ho pracně a zdlouhavě česat. Tady je nejdůležitější uvědomit si své schopnosti a možnosti. Každý, kdo si pořídí dlouhosrstého psa, by totiž měl předem počítat s tím, že jeho srst bude péči potřebovat.
Pokud se v budoucnu přece jenom stane, že na údržbu čas mít nebudeme, nebo se nebudeme schopni jí věnovat například z důvodu bolesti rukou, či slabosti, jež přicházejí spolu s věkem, je určitě lepší pejska čas od času ostříhat než ho nechat běhat s dredy.
Mějme stále na paměti, že pod dredy, či plstnatou srstí se velmi dobře daří různým kožním zánětům. Takže v tomhle případě platí buď nůžky, nebo hřeben, ale vždy pravidelně.
Při péči o psí uši platí jedno důležité pravidlo – pokud pes žádné problémy nemá, uši zbytečně nečistíme, pouze je pravidelně kontrolujeme. Toto pravidlo platí nejen u dospělých psů, ale i u štěňat. Kontrolu provádíme přirozeně, například při mazlení, nebo během česání. Jakmile zaregistrujeme nadměrnou produkci mazu, nebo se pes bolestivě škrábe, zpozorníme. Většinou to bývá příčinou zánětu zevního zvukovodu, jež se může úporně opakovat.
Při čištění uší používáme nejlépe měkký kosmetický tampon
Jak správně čistit uši
Jak už jsme zmiňovali, uši nemusíme čistit pravidelně, ale když už na to dojde, je potřeba dodržet několik postupových kroků. Ale pamatujme – při čištění psích uší používáme výhradně čisticí roztok určený přímo do psích uší, nic jiného!
Postupujeme následovně: Zvedneme zevní boltec, a nádobku s čisticím roztokem zavedeme do zvukovodu, nalijeme ucha poměrně hodně tekutiny tak, abychom viděli hladinku. Nebojíme se toho, raději více než méně. Pořádně, alespoň minutu, masírujeme až k bázi tak, abychom slyšeli „čvachtavý“ zvuk.
Poté psa pustíme a dopřejeme mu čas, aby mohl zatřepat hlavou. Počkáme zhruba deset minut, aby roztok mohl působit. Teprve potom zvukovod vytřeme krouživým pohybem směrem ven. Používáme čtvercovou gázu, anebo pevný neparfémovaný papírový kapesník. Můžeme také použít odličovací kosmetické tampony, které zvukovod nedráždí a velmi dobře fungují.
Roztok na rozpouštění mazu v uších aplikujeme do zvukovodu. Chrupavčitou trubici promasírujeme, až je slyšet šplouchání
Jenom jedno čištění uší nebude stačit, zpočátku bude zřejmě potřeba se mu věnovat každý den. Až bude tamponek po vytření čistý, můžeme interval prodloužit. Nejprve obden a později jednou za týden. Jestliže však začne tampon znovu špinit, je nutné interval opět zkrátit.
Při domácím čištění nikdy nepoužíváme vatové tyčinky určené pro lidské uši. Mohli bychom zvukovod psovi poranit.
Srst ze zvukovodu vytrháváme
Některá dlouhosrstá plemena (hlavně pudl, bišonek nebo jorkšír) mívají zvukovod nadměrně ochlupený. Zpravidla to psům nečiní potíže a ze zdravých uší se chlupy nemusí vytrhávat. Pokud ale pes trpí záněty, nebo nadměrnou tvorbou mazu, doporučuje se zarostlý zvukovod pravidelně vytrhávat. Srst se ze zvukovodu vytrhává jednoduše prsty nebo pinzetou.
Správně ostříhané drápky
Další, čemu se při domácí péči o psa nevyhneme, je kontrola a stříhání drápků. Je nutná, i když pro psy je to jedna z nejméně příjemných částí údržby. Většina psů čas od času drápy zkrátit potřebuje, ale žádný z nich to nemá rád. Proto je to většinou úkol, se kterým zajdeme do psího salonu anebo k veterináři, kde sestřičky ví, jak na to. Ale ti z nás, kteří se nebojí, můžou psům ostříhat drápy sami.
Zejména u menších plemen je potřeba délku drápů skutečně pečlivě kontrolovat alespoň jednou za týden, neboť se může stát, že dráp přeroste nebo dokonce vroste do polštářku. Pro takto postiženého psa je potom chůze velmi bolestivá.
Majitelé si často nejsou jistí, jak často mají drápky stříhat. Je to velice individuální a u každého psa trošku jiné. Nejsnadnější je řídit se podle sluchu. V momentě, kdy zaregistrujeme, že pejsek po podlaze klape znamená to, že se dotýká se drápky země. To je přesně ten okamžik, kdy je potřeba je zkrátit.
Bezbolestná psí manikúra
Drápy zastřiháváme po menších částech v úhlu zhruba 40 stupňů. Abychom pejska nestříhli, pokračujeme jen do chvíle, kdy uvidíme bílou vrstvu rohoviny. Dál už nestříháme. Pokud se i přes veškerou opatrnost přece jenom stane, že pejska střihneme hlouběji do lůžka a dráp začne krvácet, nepanikaříme. Stačí, když tlakem na zastřižené místo krvácení zastavíme.
Při stříhání drápků postupujeme opatrně a jen do chvíle, než uvidíme bílou vrstvu rohoviny
U dlouhosrstých plemen se často zapomíná na první vnitřní prst, takzvaný paspárek, který se země nedotýká a dráp na něm může nepozorovaně přerůst nebo dokonce začít zarůstat. I ten je potřeba pravidelně pohmatem kontrolovat a případně také krátit.
Během stříhání zběžně zkontrolujeme kvalitu drápů, jestli se nelámou nebo netřepí. Obojí hodně vypovídá o zdravotním stavu a může být příznakem například nedostatku vitamínů či plísňového onemocnění.
Drápy nestříháme psům sami, pozveme si pomocníka, který psa pevně podrží a případně ho i zabaví. Při stříhání počkáme, až se pes zklidní, abychom ho zbytečně nestříhli.
Nezapomeňme pejska po péči vždy pochválit a třeba i odměnit psím pamlskem.
