Co je volná hra a v čem je specifická? Ve volné hře si samy děti určují téma hry bez zásahu dospělých. Dospělí nenastavují pravidla volné hry, ani její obsah, nerozhodují o volbě materiálu ke hře, neurčují nikomu role. Pouze dohlíží na bezpečnost dětí zejména ve venkovním prostředí nebo všude tam, kde by se děti mohly zranit.
Ideální jsou pro hru z hlediska rozvoje komunikačních a sociálních dovedností dvě až tři děti. Volnost ve hře a uvolněnost programu ocení ale i mnohem starší děti.
Při volné hře si dítě samo vyhledává podněty, kamarády, organizuje si materiál pro svoji hru. Vhodný je takový materiál, který nabízí prostor dětské fantazii a venkovní svět přírody. Rolí rodiče je „pouze“ vytvářet vhodné prostředí a minimálně zasahovat. Volné hraní pramení z přirozenosti dítěte, nelze je přímo naučit, pouze k němu vytvářet podmínky. Stačí děti respektovat a povzbuzovat, aby si hrály samy, ostatní už je v jejich fantazii a režii.
V běžném povědomí lidí převládá názor, že volná hra je sice příjemným zpestřením dětství, ale v podstatě okrajovou zábavou. Míváme tendenci děti téměř setrvale organizovat, vyhledáváme jim mnoho kroužků a organizovaného programu, který je jistě podnětný a podporuje talent dítěte. Zapomínáme ale mnohdy na to, že si děti potřebují hrát také „jen tak“ a zažívat potřebnou míru svobody.
Sebelepší vzdělávací program vytvořený dospělými pro děti nenabídne tolik prostoru pro rozvoj empatie, tvořivosti a spolupráce jako právě čas, kdy necháme děti hrát si bez našeho zasahování. Volná hra podporuje tvořivost a vnitřní nezávislost dětí. Pomocí volné hry snadno pochopíme dětské potřeby a lépe porozumíme vlastním dětem v jejich přirozenosti. Je to tak jednoduché. Vsaďme kartu na důvěru v přirozené síly dítěte a nechme jim část dne či víkendu prostor pro svobodné, volné hry dle jejich fantazie. Vstoupíme tak na vlnách dětské radosti do království fantastických her, kde se samy děti rozhodnou, zda budou mořeplavci v krabicích, skřítky ve stínu keřů nebo medvědy v jeskyni z přikrývek. Nechme to na nich. Děti se musí domluvit, na co si budou hrát, což je velmi cenná životní zkušenost. Naučí se spolupracovat, rozdělit mezi sebou role a úkoly.
Dětská fantazie nezná hranic. Děti jsou schopné vytvořit fantastické kulisy pro své hry, jaké bychom stěží dokázali při nejlepší vůli vymyslet. Stačí doma dětem poskytnout vhodný kreativní materiál: volně sestavitelné stavebnice bez daného návodu, variabilní kostky či krabičky k stavbě hradů a měst, modelovací a jiné tvárné hmoty. Polštáře, deky či větší krabice pro vytváření skrýší a domečků přijdou vhod vždy. Venku pak společně pomůžeme najít vhodné větve pro stavbu chýší a bunkrů, z mechových polštářků a větviček vytvoří dětské ruce půvabné domečky pro zvířátka či skřítky. V zimě se nabízí nekonečně tvárné těsto, jakým je sníh pro stavbu různých tvarů či iglú.
Pokud si ve světě dětí najde oblibu a místo volná hra, skončí potřeba dětí odvolávat se na autoritu dospělého, žalovat a strhávat na sebe pozornost dospělých. Nedostatek volné hry a přílišné zasahování dospělých do programu dětí může naopak nevhodně ovlivnit emocionální růst dětí, schopnost koncentrace a samostatného zvládání složitějších životních situací. Děti bez této herní zkušenosti se spoléhají na zásah či ochranu ze strany rodičů a bývají tudíž méně samostatné. Přínos volné hry je prokazatelný v mnoha oblastech zdravého rozvoje dětí. Pokroky v ovládání výbuchů emocí se při volném hraní projevují také u dětí s poruchami pozornostmi, hyperaktivitou (ADHD) apod.
Jak podněcovat děti k volné hře? Stačí jim nechat prostor, čas a mít pro ně k dispozici dost tvárného materiálu. Starším dětem pak můžeme nabídnout také zásobu knížek pro dobrovolné čtení nikoliv jen plnění čtenářských domácích úkolů. Bezpečné a čisté pískoviště je pro děti něco jako „mísa s těstem“ a nabízí nekonečné možnosti nejen pro tvorbu báboviček, ale také pro vytváření spletitosti cest, tunýlků, stavbu věží a hradů. Děti si v praxi vyzkouší nutnost se s dalšími dětmi domluvit a spolupracovat, aby vzniklo společné dílo ke spokojenosti všech malých tvůrců. Přirozené lekce komunikace o spolupráci s lopatkami a kyblíky jsou pro děti báječným tréninkem na opravdové životní situace.
Nejlepší volbou je volná hra plná pohybu ve venkovním prostředí. Zejména v nynější době, kdy děti musí trávit tolik času doma, hrozí nárůst nemocí spojených s nadváhou, depresivní sklony i agresivita. Proto je tak důležité podněcovat fantazii dětí, nechat je hrát si venku a bezpečně podle jejich potřeby. Mnoho se o nich dozvíme, když si dáme za cíl, abychom nezasahovali do dětské komunikace a hry.
Pozorujme děti, jak se přirozeně chovají a jaké jsou ve společnosti ostatních dětí, zda mají sklon být spíše vůdci a organizátory her, či se naopak radši podřizují ostatním. Poznáme více jejich povahu, klady i slabosti, se kterými pak můžeme zase v jiných situacích v prostředí domova v klidu pracovat. Volná hra je esencí dětství, nám samotným pomůže se prostřednictvím „bezzásahového“ provázení dětí vrátit v našich myslích do časů, kdy jsme sami dětmi byli.
Publikováno: 7. 3. 2021, Autor: Jana Hanšpachová, Profil autora: Jana Hanšpachová