Frisbee neboli házení létajícího talíře psovi je výbornou doplňkovou aktivitou například pro vyznavače agility. V některých státech se již začínají pořádat i profesionálně vedené soutěže a závody.
Frisbee sice spočívá v jednoduché technice hry, avšak z hlediska psa se jedná o poměrně náročný výcvik. V ideálním případě by si měl zájemce o tento sport nejprve nacvičit házení disku sám, bez psa, protože i toto házení disku je jednoduché pouze zdánlivě - je nutné zvládnout určitou techniku, při které je psovod schopen předem odhadnout směr a vzdálenost letu disku.
Teprve potom musíme psa s diskem seznámit, což by nemělo být náročné. Obzvláště v případě, že pes rád aportuje. Většinou není problém naučit psa chytit disk do tlamy. Nejde však o to, aby pes hru s diskem chápal pouze jako aport. Cílem musí být naučit psa, aby ve chvíli, kdy disk vyhodíte, popoběhl co nejdále směrem k disku a potom ho ve výskoku chytil.
Disk na frisbee
Pro tento sport jsou důležité dva základní předpoklady - dobrý disk a bezpečná plocha na hraní. Disky se prodávají ve dvou možných variantách, buď látkové, nebo plastové. Psi mají raději látkové, protože jsou dostatečně pevné a zároveň dostatečně měkké, takže se psům lépe chytají. Kromě toho vylučují (hlavně v začátcích výcviku) možnost zranění. Plastové disky jsou vhodnější pro již zkušené psy raději větších plemen. Disk lze zakoupit v každé prodejně psích potřeb.
Kde sportovat
Frisbee je hra náročná na prostor. Pes, který se v zápalu hry žene za diskem, nevidí, ani neslyší, a je proto na majiteli, aby svého psa ochránil před každým možným nebezpečím výběrem vhodného prostoru.
Pro jaké psy se frisbee hodí
Frisbee je hra vhodná pro temperamentní psy, kteří zároveň nesmí mít žádné vážné zdravotní potíže, zejména s pohybovým aparátem. Protože psi při této hře vysoko a někdy značně krkolomně skáčou, není to hra vhodná pro velmi vysoké a silné psy. Také je s frisbee lepší vyčkat, dokud pes dostatečně nedospěje a jeho pohybový aparát nenabude definitivní podoby.
Zdroj informací: autor článku
Publikováno: 6. 6. 2017, Autor: Jaroslav Beran, Profil autora: Jaroslav Beran