Stále přibývá nadšenců, kteří se vracejí k tradicím: Otevírání studánek
Lesní studánky mají jako volně přístupný zdroj vody na českém území mnohasetletou historii. Otevíráním – symbolickým vyčištěním pramene po dlouhé zimě vítali kdysi lidé jaro. Připomeňte si zítra tuto tradici.
Každoroční otevírání studánek bylo významným obřadem se symbolickým zaháněním zlé moci a neštěstí. Lidé si studánek dříve velmi vážili, protože pro ně bývaly cenným zdrojem pitné vody, sloužily jak rolníkům, dřevorubcům či lesní zvěři, tak i poutníkům. Ačkoli v současnosti lidé už studánky nevyhledávají primárně kvůli občerstvení, zůstávají stále důležitou součástí krajiny a její historie. To si uvědomuje stále více lidí, a tak v posledních desetiletích začalo přibývat nadšenců, kteří se snaží o jejich obnovu a údržbu. Ročně se dobrovolníkům, zejména z řad ochránců přírody, podaří obnovit nebo nově postavit okolo 15 studánek. Vrací se i tradice otevírání studánek.
Stále přibývá nadšenců, kteří se vracejí k tradicím 2
Jak dříve obřad otevírání studánek probíhal
Otevírání studánek bylo předkřesťanským středověkým obřadem, který probíhal na jaře, kdy roztál sníh. Lidé z vesnice se v určený čas vypravili společně do lesa k pramenům nebo studánce. Tam poté dětský průvod v čele s „královnou“ (obvykle 10–12letou dívkou) za doprovodu hudby zazpíval scénku otevírání studánek. Děti kolem studánky utvořily kruh, zpívaly a tancovaly. Královna pak nabrala hrst loňského listí, kterou hodila za sebe, a tak zahnala zlé moci a nemoci. Všechny děti pak společně vyčistily pramen za pomocí rýčů a lopat.
Stále přibývá nadšenců, kteří se vracejí k tradicím 3
Živé studánky
Ještě v minulém století bylo na našem území evidováno okolo 10 tisíc studánek. Jejich počet ale rapidně klesl i v důsledku postupného stěhování lidí do měst. Zásluhou dobrovolníků z řad ochránců přírody i firem se ale začíná situace zlepšovat. Ti studánky aktivně udržují a některé obnovují. Příkladem může být projekt Živé studánky.
Pokud se chcete i vy sami aktivně podílet na obnově některé ze studánek, je třeba k takovému počinu přistupovat s rozvahou, aby dobrá vůle a snaha nepřišla vniveč. Ing. Jana Drápalová z Českého svazu ochránců přírody v Brně vysvětluje, jak má taková péče o studánku vypadat: „Zdánlivě jednoduché a bohulibé čištění studánky od starého listí a větviček může zahubit mnoho zajímavých živočichů, kteří ve studánce nebo v nádržce pod studánkou žijí. Než se do čištění studánky pustíte, doporučujeme prozkoumat, co ve studánce žije.“ Abyste předešli možnému zahubení vzácných živočichů, můžete pomoci mnohem snadněji. „Poměrně bezproblémové je uklízení odpadků v okolí studánek nebo šetrné vyčištění nánosů ve výtokové trubce.“
