Pravěká dieta aneb Víte, proč jíst jako lovci mamutů?
O pravěké dietě jste jistě už slyšeli. Možná ale nevíte, proč si získává stále větší oblibu – je totiž vědecky dokázáno, že náš metabolismus je geneticky nastavený právě na potravu pravěkého člověka, což je důvod, proč jíst jako lovci mamutů. Při přechodu na paleolitickou stravu se trávicí a imunitní systém rozpomene na své bezchybné nastavení a spustí se opravný ozdravný program.
Základem jídelníčku pravěkého člověka byly kvalitní bílkoviny, čerstvé ovoce a zelenina; živočišná potrava převažovala nad rostlinnou. Po vysazení soudobé pšenice, brambor, kukuřice, fazolí, sóji, rafinovaných cukrů a tuků se tělo zbaví velké toxické zátěže, organismus se začne přirozeně zbavovat různých nashromážděných jedů, zánětlivých ložisek a poruch imunity. Obézní lidé se postupně zbavují nadbytečných kilogramů, podvyživení naopak nabírají ideální váhu. Spontánně mizí různé alergie, snižuje se hladina cholesterolu v krvi, zlepšuje se stav diabetiků a chronicky nemocných. Zvyšuje se vitalita a celková tělesná i psychická odolnost.
Pravěká dieta: bílkoviny
Po vyhynutí mamutů se lovila jelenovitá zvěř a kanci, konzumovaly se mušle, šneci, žáby, raci, ryby, ptáci a ptačí vejce. V období neolitu - mladší době kamenné postupně začala domestikace zvířat. Nejprve se chovaly ovce a kozy, poté hovězí dobytek (pratur) a nakonec prasata. Pravěký člověk nedokázal trávit laktózu, proto se mléko muselo kvasit, nebo se vyráběly stravitelnější a lépe skladovatelné sýry.
Prima tip: jilmová kůra
Pokud podobně jako pravěký člověk špatně trávíte mléčné výrobky (trápí vás intolerance na kravské mléko), zkuste pít odvar z jilmové kůry. Jilm habrolistý/obecný (Ulmus carpinifolia/laevis) pomáhá trávit mléko při kaseinové intoleranci, neutralizuje přebytečné žaludeční šťávy, staví průjem a působí proti střevním plynům. Jednu lžičku podrcené kůry přelijte šálkem vroucí vody a nechte odstát asi 5 minut. Můžete pít i vícekrát denně.
Pravěká dieta: obiloviny
Důležitou kapitolou jsou pravěké obiloviny. Ukazuje se, že na rozvoji civilizačních neduhů má zásluhu přešlechtěné obilí s přemírou lepku. V starší době kamenné rostl na našem území pouze ječmen a pšenice jednozrnka a dvouzrnka, z nichž se vařila kaše a pekl chléb, který připomínal spíš nekvašené placky. V mladší době kamenné se začíná pěstovat špalda, oves, proso a žito. Z luštěnin byla v pravěku dostupná čočka, hrách, vikev a bob.
Pravěká dieta: v době kamenné rostl na našem území ječmen
Pravěká dieta: zelenina a ovoce
K nejvyhledávanějším plodům patřily ostružiny, maliny, jahody, borůvky a brusinky. Dále lískové oříšky, bukvice a žaludy. Pravěký člověk sbíral bezinky, jeřabiny, šípky, dřín, hloh, mochyni, mák či lněná semínka, z nichž se získával olej. V smíšených dubových lesích rostla planá jablka. Ze zeleniny pravěký člověk konzumoval šťovík, kopřivu, sveřep, merlík, jetel, rdesno, fenykl, polníček, řepu (listy), divoký křen, celer, pórek, petržel a mrkev. Důležitou potravinou byly tzv. vodní kaštany - plody kotvice plovoucí (Trapa natans). Dnes je tato zajímavá rostlina kriticky ohroženým druhem, ale ještě za našich babiček byla běžná na vesnických rybnících. Do střední Evropy se díky prvním zemědělcům v mladší době kamenné dostává brukev zelná, ze které se vyšlechťuje hlávkové zelí. Nasušené houby díky své vysoké nutriční hodnotě v zimním období kompenzovaly nedostatek masa.
Pravěká dieta: tzv. vodní kaštany - plody kotvice plovoucí (Trapa natans)
Prima tip: pěstujte si zdravé dřínky
Dřín obecný (Cornus mas) je právem považován za superpotravinu budoucnosti a přitom jej známe již od pravěku. Je to nenáročná ovocná dřevina, dlouholetá a odolná vůči škůdcům. Na jaře je dřín obsypaný žlutými květy a na podzim jasně červenými jedlými plody, bohatými na vitamin C a různé minerály. Z jednoho keře můžete sklidit až 30 kg dřínků, které lze konzumovat i syrové (nejlépe po přejití mrazem). Vyrábí se z nich také džem, mošt, likér či víno. Z usušených dřínků si můžete připravit chutný čaj, napomáhající dobrému trávení.
Pravěká dieta: dřín obecný (Cornus mas) u nás roste od pravěku
Pravěká dieta: opojné nápoje
I člověk pravěký potřeboval občas nějaké to povyražení, takže si začal vyrábět opojné alkoholické nápoje. Z mléka se připravoval kvašený kumys, z medu medovina a z ječmene se získával slad k výrobě piva.
Publikováno: 14. 4. 2018, Autor: Martin Kolár , Profil autora: Martin Kolár
