reklama

Kostivalová a měsíčková mast: Domácí lékárna krok za krokem

Lidé všemi mastmi mazaní jsou bystří, obratní a odolní. Kam ale chodí na všechny ty masti? My teď získáme naději, že si hodně mastí z léčivých rostlin dokážeme připravit sami, až se s námi o tuhle dovednost podělí Andrea Jonášová.

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Měsíčková mast

Začneme s měsíčkem, který pomáhá na řezné a bolavé otevřené rány, popáleniny. Také na popraskanou kůži a rty, proleženiny, křečové žíly, zánět žil, vředy, píštěl, hemeroidy, omrzliny, bércové, prsní a zhoubné vředy, pro zlepšení prokrvování, zhojení po operacích a amputacích, ranky a infekce v oblasti genitálií, regeneraci jizev, má antiseptický účinek, popraskané bradavky při kojení (bylina není toxická pro kojence!), snížení horečky (natírá se na chodidla), atopický ekzém, pohmožděniny, vyrážky, opaření, bodnutí…

Sušený měsíček
i (Zdroj: Prima FTV)
Sušený měsíček

Jak na výrobu měsíčkové masti

Vezmeme smaltovanou nádobu s nálevkou, aby se mast lépe slévala. Můžeme použít i jiný materiál nádoby, např. nerezový hrnec. Nalijeme do ní 150 ml olivového oleje a přidáme do něho hrst květu sušeného měsíčku. Směs povaříme na velmi mírném ohni asi 30 minut. Mast by měla stát do druhého dne. Pak bylinky scedíme přes sítko. Poté směs opatrně přihřejeme, přidáme do ní 20 g včelího vosku, necháme rozpustit a ihned sléváme do připravených kelímků. Místo olivového oleje můžeme použít slunečnicový olej nebo sádlo.

Výroba měsíčkové masti
i (Zdroj: Prima FTV)
Výroba měsíčkové masti

Kostivalová mast

Kostivalová mast se používá na otevřené rány, křečové žíly, zlomeniny (napomáhá srůstání kostí), záněty kloubů, výron kotníku, výrony, vymknutí kloubů, pohmožděniny, popáleniny, opařeniny, povrchové hojení ran, otoky, artritidu, revmatismus, zjemňuje pokožku, vředy, krvácení, záněty, kýlu, k masáži namáhaných svalů a šlach pro sportovce…

Jak na výrobu kostivalové masti

Do asi 500 g lékařské vazelíny nebo vyškvařeného domácího sádla ze zabíjačky nebo do koupeného sádla, které si doma vyškvaříme, přidáme 200 g (dvě vrchovaté dvouhrstě) posekaného kořene kostivalu. Kostival by měl být sušený. Čerstvý kořen kostivalu totiž hodně pění. Můžeme přidat ještě asi 150 ml oleje, slunečnicového nebo olivového. Mast z vazelíny se pak lépe roztírá. Do sádla olej nemusíte přidávat. Na mírném plameni vaříme asi 30 minut a odstavíme. Necháme vychladnout a přivedeme opět k varu, a asi 30 minut udržujeme na velmi mírném plameni, nebo necháme chladnout a přihříváme, nesmí se spálit! Necháme stát do druhého dne.

Sušený kořen kostivalu
i (Zdroj: Prima FTV)
Sušený kořen kostivalu

Hotovou mast scedíme, přidáme mentolové krystalky asi 15-20 g, pokud chceme, aby mast prohřívala, přidáme naopak 15 g kafru (hrudky) a slijeme do připravených nádobek.

Podobným postupem můžeme vyrobit různé druhy mastiček, jen je dobré si pamatovat, že kořeny je nutno povařit, květy, listy a nať se vhazují do téměř vroucího základu a krátce, asi 2-3 minutky povaří. U domácí konopné masti platí, že čím déle proces opakujeme, tím je mast silnější, proto u konopné masti můžete tento postup opakovat po 3-7 dní.

Jakým způsobem a jak dlouho masti uchováváme Skladujeme je v chladu a temnu. Ideálně v ledničce, nenecháváme dlouho v teple, mohly by chytit plíseň. Pokud jste vyrobili mast z lékařské vazelíny, vydrží určitě 1 rok, jestliže jste do ní přidali olej, vydrží také rok, ale pokud by měl olej kratší trvanlivost, může začít žluknout. Mast ze sádla se kazí rychleji, ale v podstatě platí délka trvanlivosti sádla, bohužel někteří lidé jsou na sádlo alergičtí, tak je pro ně mast z lékařské vazelíny vhodnější. Kdo nechce používat živočišné výrobky ani vazelínu, může použít jakýkoliv masťový základ, ale musí počítat s kratší trvanlivostí dle použitých surovin. Kokosový olej nebo bambucké máslo příliš vhodné nejsou, mají nízký bod tání okolo 29 stupňů a rychle se v teple mění na tekuté, snadno se přehřívají při výrobě, je potřeba jen udržovat v tekutém stavu, ne vařit. Je důležité nabírat mastičky vždy čistou špachtlí, abyste si do nich nezanesli bakterie.

Publikováno: 18. 7. 2018, Autor: Václav Postránecký , Profil autora: Václav Postránecký