Holubinka celokrajná: Lahodná houba, které neublíží ani velké sucho
Je to skoro zázrak, ale i v dnešním horkém počasí houbař nemusí odcházet z lesa s úplně prázdným košíkem. Jedno z mála míst, kde lze i v současných úmorných vedrech nalézt jedlé a navíc chuťově vynikající houby, jsou Krušné hory. Především pro některé druhy holubinek je tamní prostředí přímo ideální, neboť se nejraději vyskytují v horských oblastech, a navíc jim nevadí ani sucho.
Skromné holubinky
Jednou z nich je holubinka celokrajná (Russula integra) s kloboukem až 12 centimetrů širokým, za vlhka slizkým a za sucha lesklým, jehož barva v různých odstínech hnědé místy vyblédá až do okrova. Patří mezi naše nejoblíbenější a nejsbíranější holubinky, neboť v šesti kategoriích, do kterých odborníci tuto skupinu rozčlenili podle chuťových vlastností, patří do té první, tedy mezi velmi chutné. Holubinky této kategorie se vyznačují pevnou konzistencí, příjemnou vůní a mírnou až nasládlou chutí ve všech částech plodnice, čímž se chuťově dostávají na úroveň hřibů – praváků.
A kdybyste si holubinku celokrajnou spletli s jejím „dvojníkem“, holubinkou kolčaví (Russula mustelina), která navíc roste na obdobných stanovištích, tedy především v rozlehlých smrčinách, nic se neděje. I ona patří do stejné kategorie…
Houby nakrájejte na silnější plátky, mírně osolte, lehce obalte v hladké mouce promíchané s trochou mleté papriky (sladké, ale možno přidat i trošku pálivé). Krátce z obou stran opečte v rozpáleném sádle či oleji, vyjměte a nechte okapat. Rozložte na talíř a navrch dejte lžíci kysané smetany.
