Houby podzimního lesa: Vypadá to jako klouzek, ale je to vůbec klouzek?
Ve velkém množství se na podzim v lese vyskytují hřibovité houby, nad nimiž se nezkušený houbař pozastaví: Vypadá to jako klouzek, je to vůbec klouzek? Byla by škoda výbornými klouzky neobohatit svůj jídelníček a neprominout jim jedinou drobnou nevýhodu, že se totiž vinou své konzistence při dopravě často deformují. Podívejme se na ně a vezměme je pěkně popořadě, kousek po kousku, klouzek po klouzku.
Mezi houbami podzimního lesa najdeme klouzky. Poznáte je? (Zdroj: Jaroslav Vanča)
Klouzek sličný
Především pod modříny můžeme najít snad nejhezčího a nejzářivějšího reprezentanta rodiny opravdových klouzků, jehož půvabům odpovídá i jeho pojmenování. Klouzek sličný (Boletus grevillei), či modřínový je nevelkou, přesto však dosti masitou houbou se živě oranžovou až cihlově žlutou barvou. Vyznačuje se charakteristickým žlutým závojem, spojujícím třeň s kloboukem.
Často pro houbařovu potěchu roste v početných shlucích, právě počátkem podzimu za příznivého počasí ho bývá takové množství, že jej houbaři nestačí ani vysbírat. Čištění kluzkých, slizkých a poměrně malých plodnic může být nevděčným úkolem – částečně tomu odpomůže speciální houbařský nůž se štětečkem a čistícími ozuby na hřbetu čepele.
Ve společnosti klouzku sličného, tedy také pod modříny, můžete najít další houbu, klouzek nebo také hřib dutonohý (Boletus cavipes), mezi houbaři obecně nazývaný dutonožka. Vyskytuje se jen místy, zato však ve větším počtu plodnic. Jeho klobouk není slizký, ale rezavý a plstnatě šupinatý, s charakteristickým hrbolkem na temeni – nápadné jsou i velké, protáhlé póry na jeho spodku, jež se sbíhají až do horní části třeně. Důležitým určovacím znakem je i samotný třeň, je totiž dutý a za deště je tato dutina dokonce naplněna vodou. A právě tato anatomická zvláštnost dala houbě i jméno.
Často až masovým výskytem se právě touto dobou projevuje klouzek kravský (Suillus bovinus), navzdory druhovému jménu i lidským jazykům dobrá jedlá houba, vyskytující se v písčitých borových lesích. Často roste mezi borůvčím či vřesem, někdy vytváří „čarodějné kruhy“. Poznáte jej spolehlivě podle slizkého klobouku žemlové barvy a nápadně velkých a protáhlých rourek na jeho spodku, čímž připomíná předešlý klouzek dutonohý. Zajímavá jsou jeho lidová pojmenování – na Kladensku říkají klouzku kravskému plička, na Svitavsku kravinec a na Poděbradsku švec.
A ještě jeden klouzek stojí za povšimnutí. Nejen pro jeho drobný vzrůst (2–5 cm), ale především pro jeho palčivou chuť, připomínající pepř, ale bez nepříjemné pachuti. Právě pro tuto chuť lze používat klouzek peprný (Chalciporus piperatus) v malém množství do smaženic ale i do maďarského guláše či leča. Tento druh klouzku poznáte podle červenohnědé barvy plodniček, a naleznete jej až do konce října, nejspíše v mladých smrčinách.
Co s klouzky v kuchyni: Recept na klouzkové halušky
Klouzky patří k chuťově atraktivním houbám. Jsou vynikající ve všech běžných houbových pokrmech (smaženice, polévky, omáčky), a zvláště zavařené v octě. Kdo chce okusit něco originálnějšího, může si připravit klouzkové halušky. Na másle osmahněte nadrobno pokrájenou cibuli a trošku na kostičky pokrájené slaniny (stačí jen malé množství, ať nedominuje nad houbami!). Až se vše opeče dozlatova, přidejte pokrájené klouzky (spíše větší kousky), kmín a bílý pepř. Poduste do změknutí, přidejte sladkou smetanu, prohřejte a stáhněte z ohně. Nakonec do omáčky rozdrobte brynzu – už nevařte. Osolte podle chuti. Horké halušky promíchejte s omáčkou a na talíři doplňte kopečkem kysané smetany.
Zdroj informací: autor článku
Publikováno: 26. 9. 2018, Autor: Jaroslav Vanča, Profil autora: Jaroslav Vanča
