Pekingský palácový psík: Drobný pes z čínského císařského dvora
Pekingský palácový psík zvaný krátce pekinéz, patří prostě na gaučík plný polštářků, kde je velmi spokojený, hlavně ve společnosti svého pána. Delší procházky a hry s ostatními psy ho příliš nezajímají.
Pekingský palácový psík: Báječné a klidné plemeno, vhodné ke starším lidem
Jedno z nejstarších psích plemen, pekingský palácový psík, pochází z Číny, kde se choval na císařském dvoře, především jako společník, ale dokonce i jako hlídač. Ne, opravdu by vetřelce nezneškodnil, ale hlasitým štěkotem přivolal pomoc. Žil za zdmi paláce a obyčejní lidé ho téměř ani nesměli spatřit. Do Evropy se pekinéz dostal až v roce 1860, i když se o jeho dovoz snažili Evropané již mnohem dříve.
Pekinézové patří mezi společenská plemena. Jsou to milí a přátelští psíci, s klidnou a vyrovnanou povahou. Někdy mohou být i tvrdohlaví. Vyžadují vlídnou výchovu. V tomto případě se opravdu jedná pouze o výchovu, v žádném případě nejde o výcvik. Pekinézové se žádné povely většinou naučit nedokážou. Umíněná povaha a hrdost jim to prostě nedovolí. Sami si vyberou jednoho člena své lidské smečky, kterého jsou ochotni respektovat.
Jedno z nejstarších psích plemen, pekingský palácový psík
Pekinézové váží asi 5–5,4 kg, výška není pevně stanovena, ale obecně patří k nejnižším psům.
U této rasy jsou povoleny všechny barvy kromě játrově hnědé. Srst mají pekinézové dlouhou a rovnou. Je však zajímavé, že pokud žijí ve velmi suchém a teplém prostředí bytu, časem dlouhou srst ztratí a zůstane jen srst krátká. Dlouhá srst už pak nikdy nedorůstá. Pekinézové tedy potřebují byt s chladnějším prostředím, ale v žádném případě se nemohou chovat ve venkovních kotcích.
Pekinézova srst je samočisticí, nevyžaduje časté koupání
Srst vyžaduje každodenní pečlivé vyčesávání, má sklony k tvorbě dredů. K pravidelné nutné péči patří i čištění uší a očí, ale také záhybů kolem tlamy, kde hrozí záněty kůže. Pekinézova srst je samočisticí, nevyžaduje časté koupání, vlastně voda srsti ani příliš nesvědčí.
