Víte, co všechno můžete vyrobit ze švestek a jak se postarat o švestkové stromy?
Sotva jsme zpracovali jahody, meruňky a rybíz, je tu čas švestek. Většina z nás švestky zavaří nebo zamrazí, odvážnější se pustí do výroby povidel. A co další výrobky ze švestek? Připomeneme vám pár starých receptů na zpracování švestek a nezapomeneme ani na radu, jak se o očesané švestkové stromy postarat, aby přečkaly následnou zimu.
Víte, co všechno můžete vyrobit ze švestek a jak se postarat o švestkové stromy? (Zdroj: Depositphotos)
Švestky
Švestky snad není potřeba nikomu představovat. Staletí zdomácnělé ovocné stromy slivoně švestky nebo též švestky domácí jsou původní středoevropskou dřevinou, jejíž plody ochutnávali již naši chlupatí prapředkové. Jejím původcem je pravděpodobně trnka obecná, křížená s kavkazskou či středoasijskou slivoní třešňovou. Česká kotlina se dokonce pyšní několika unikáty odrůd slivoně - např. šlapanická švestka.
Stromy dorůstají do výšky až 10 metrů. Jejich hrubě popraskaná kůra má tmavohnědou až našedlou barvu, listy jsou malé, vejčité až eliptické. Vyrůstají jak samostatně, tak v trsech. Jakmile začnou na jaře rašit listy, objevují se zároveň i květy. Koncem léta až do září pak můžeme sklízet chutné, temně fialové až modročerné oválné plody s peckou uvnitř. Pod jemně navinulou slupkou se ukrývá lahodná naoranžovělá dužina.
Slivoně obecně jsou poměrně přizpůsobivé, nevyžadují zvláštní složení půdy, potřebují pouze propustnou zeminu. Dokážou růst jak v nížinách, tak ve vyšších nadmořských výškách. Raději mají zvlněný terén, který napomáhá prostupnosti půdy a jejímu zavodnění. Pokud v dané oblasti, kde se slivoně pěstují, hrozí silné nebo pozdní mrazy, vysazujeme stromky spíše na jihovýchodní stranu. Stromy jsou samosprašné, proto vysazujeme blízko sebe minimálně dva až tři stromy stejné odrůdy, abychom docílili tvorby plodů. Osamocené stromy zůstanou sterilní.
Stromy není ve většině případů potřeba zásadně prořezávat, neboť tvoří přirozenou korunu. Upravujeme pouze ty větve, které zbytečně korunu zahušťují. Ovšem některé druhy slivoní je zase potřeba prořezávat pravidelně a razantně. Zde je pak na místě zmlazovací řez, aby stromy netvořily dlouhé výhony. Takový řez se používá třeba u odrůdy Prunus domestica i odrůdy Prunus insititia či Prunus triflora. Výsledně prořezaná koruna by měla mít tvar obráceného deštníku, tím zabráníme vylamování větví.
Před samotnou sklizní během tvorby plodů je potřeba provádět probírku. Švestky nasadí obvykle i 10x více plodů, než je schopno uzrát. Proto musíme pečlivě protrhávat nasazené plody, nejlépe tak, aby se navzájem nedotýkaly. Probírka se provádí ručně, ideálně na začátku června. Sběr pak naplánujeme tak, aby sbírané plody nebyly ještě zcela zralé. Ty pak dozrávají během skladování. Pokud budeme sbírané ovoce ihned zpracovávat, počkáme na úplné dozrání. Švestky sbíráme se stopkami, jinak hrozí předčasné zahnívání plodů.
Nejčastěji jsou švestkové stromy napadeny šarkou, což je virové onemocnění ovocných stromů. Jejím původcem je Plum pox virus, který napadá také ostatní ovocné druhy a jedná se o velmi rozšířenou chorobu, která způsobuje značné hospodářské škody. Šarka není léčitelná. Přenáší se především na mšicích a také infikovanými sazenicemi a materiálem.
Rez švestková je houbové onemocnění, které způsobuje houba Tranzschelia prunispinosae. Protože patogen choroby přežívá v opadaném listí, nejsnáze šíření rzi švestkové zabrání, když budeme pečlivě spadané listí shrabávat a pálit. Jako prevenci pak používáme fungicidní postřiky typu Abilis Ultra nebo Lynx.
Další chorobou, která decimuje plody švestek, je monilióza, známá i na jabloních.
Mezi škůdce zařadíme především mšice nebo štítenku zhoubnou, v USA je to druh hmyzu Conotrachelus nenuphar. Hmyz kromě toho, že saje mízu a navrtává dozrávající plody, přenáší ještě celou řadu chorob. Proto na ovocné stromy umisťujeme nejčastěji lepové desky nebo pásky, které zachytí velké procento těchto škůdců.
Švestkové stromy nejčastěji trpí na šarku a rez švestkovou
Recepty
Sušené švestky
Oblíbená pochoutka našich prababiček naštěstí přetrvala i do dnešní doby. Sušení švestek je velmi jednoduchá záležitost. Dobře vyzrálé švestky vypeckujeme a rozložíme do sušičky ovoce. Můžeme si vypomoci i troubou, kterou vyhřejeme a poté snížíme teplotu na co nejnižší stupeň (50 °C) a pomalu sušíme. Aby švestky schly stejnoměrně a nepřipékaly se, použijte ventilaci v troubě, která odsaje z ovoce vlhkost. Pokud ventilátor v troubě nemáte, nechte mírně otevřená dvířka. Počítejte s dobou sušení asi 6 hodin.
Pečený čaj lze vyrobit prakticky z jakéhokoliv ovoce. Švestky nakrájejte na menší kousky a vypeckujte. Rozložte do pekáčku spolu s dalším ovocem, přidejte několik lžic třtinového cukru, 1 citron na kolečka, celou skořici, hřebíček a badyán. Upečeme doměkka a dáme do malých zavařovacích sklenic, které pevně uzavřeme a zasterilujeme.
Švestková nutela
Na 2,5 kg švestek přidáme 1 kg cukru. Dále budeme potřebovat 3 kusy čokoládového pudinku v prášku, 200 g kakaa a 2 vanilkové cukry. Švestky vypeckujeme, rozkrájíme a uvaříme doměkka. Směs rozmixujeme na hladkou kaši. Opět přistavíme na plotnu, přidáme cukr, kakao a pudinky a pozvolna vaříme za stálého míchání asi 2 minuty. Hotovou nutelu přelijeme do zavařovacích skleniček, sterilujeme při 80 °C asi 15 minut.
Pokud si netroufáte na švestková povidla, zkuste méně náročnou švestkovou nutelu
Pikantní marináda se švestkami
12 švestek (lze nahradit i švestkovými povidly) vypeckujte a nakrájejte najemno. Přidejte rozdrcenou chilli papričku, zalijte 1 hrnkem pomerančové šťávy a dejte pozvolna povařit asi na 0,5 hodiny. Vyrobenou marinádou potírejte maso, ideální je použití na vepřové maso při grilování.
Merenda
Jedná se o velmi sladkou omáčku, k níž se na Plzeňsku peče zvláštní buchta a používá se k pečenému masu se zeleninou, nejčastěji s mrkví.
Vypeckované švestky se dají do kastrolu, použijeme minimálně 1 kg švestek. Zalijeme vodou asi 5 cm nad švestky a přidáme cukr podle sladkosti švestek. Omáčka má být velmi sladká. Vaříme tak dlouho, dokud se švestky nebudou rozpadat. Omáčku zasypeme hladkou moukou rozmíchanou ve vodě, abychom jí zahustili. Přidáme smetanu - pokud se vám při zaváření srazí, není to vada. Uchovává se v zavařovacích sklenicích.
Velmi sladká hustá omáčka ze švestek se podává k plackám a pečenému masu
Na buchtu si připravíme 1 kg polohrubé mouky, 1 droždí, 2 žloutky, 1 vejce, mléko na kvásek, špetku soli, lžíci cukru a 0,5 Hery. Připravíme kvásek a po vzejití zapravíme do mouky a přidáme ostatní ingredience včetně rozehřátého tuku. Vytvoříme vláčné kompaktní těsto, ze kterého děláme malé bochánky. Ty upečeme v troubě.
Publikováno: 15. 8. 2020, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
