Filipojakubská noc je nazývána také jako pálení čarodějnic a připadá na 30. dubna. V tento den se v mnoha městech i obcích staví obrovské vatry a připravují se slavnosti, spojené se zapalováním ohně. Víte, jak tento obyčej vznikl a jak ho slaví jinde ve světě?

Filipojakubská noc
Filipojakubská noc připadá na poslední dubnový den, tedy na 30. dubna. U nás je již dlouhá léta označována jako pálení čarodějnic, v mnoha evropských zemích (Německo nebo Skandinávie) pak jako Valpuržina noc. Původní název filipojakubská noc se užíval hlavně v 19. století podle světců Filipa a Jakuba Mladšího, kteří 1. května slavili svůj svátek. Skandinávie pak v tento den slavila svátek svaté Valburgy, což byla anglosaská princezna, řeholnice a příslušnice řádu benediktinek, činná v misionářské praxi.
Kořeny oslav dne pálení čarodějnic vycházejí z dávných zvyků Keltů, kteří v tyto dny oslavovali svátek jara Beltain. Původním smyslem oslav bylo zapalování ohňů, které měly očistný charakter a magickou funkci zajišťující ochranu a prosperitu úrody a v dobytku.

Křesťanská podoba filipojakubské noci vycházela pravděpodobně z církevních koncilů, které měly za úkol zahubit čarodějnice v lidské podobě a které byly ve středověku upalovány na hranicích. Z toho vyvstala pověra stavět tyto hranice na kopcích, aby byly zdaleka vidět. Postupně docházelo k soutěžení o největší hranici, nejjasnější oheň a nejpodařenější "čarodějnici", kterou nahrazovala smolou napuštěná košťata a později hadrové nebo slaměné figuríny. Hořící košťata se pak obvykle vyhazovala do vzduchu a vyhrával ten, jehož "čarodějnice" vyletěla nejvýš.

Zvyklosti pálení čarodějnic pak postupně získávaly podobu venkovských slavností s hudbou, tancem a zpěvem. Noci byly předzvěstí milostných vzplanutí, neboť následující den, tedy 1. května, byl zasvěcen svátku máje a zamilovaných. Tato noc byla také považována za nejplodnější z celého roku.

V současné době se i přes snahu katolické církve vymýtit tento pohanský svátek oslavy pálení čarodějnic stále zachovávají, i když již v moderních podobách. Mnohde je zvykem kromě zapalování vatry pořádat průvody masek čarodějnic, lampionové průvody, hudební produkce, soutěžení a hry. Ve městech se pořádají ohňostroje nebo čím dál víc oblíbené laserové show.

Pořádají se rodinná setkání, grilovačky a bujaré oslavy. Bohužel mnohdy mají tyto oslavy filipojakubské noci smutnou dohru v podobě požárů z otevřených a nehlídaných ohňů, proto by měl být u každého ohně přítomen hasič nebo alespoň zdroj vody.
Zdroj informací: dama.cz; cs.wikipedia.org
Publikováno: 30. 4. 2020, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová