Fobie ze zvířat - zoofobie nám dokáže znepříjemňovat život
Jako každá fobie i ta ze zvířat čili zoofobie je velmi nepříjemnou záležitostí. Chorobný strach ze zvířat se projevuje u každého jinak. Někomu stačí pouhá přítomnost zvířete nebo pohled na něj a začnou se u něj projevovat nepříjemné stavy jako úzkost nebo strach. Někomu může vadit i samotný dotyk a může začít panikařit. Zoofobie se rozděluje na konkrétní druhy fobií a někdy mohou lidé trpět i kombinacemi více druhů fobií. Pokud se strach ze zvířat prohlubuje, může dojít k intenzivní fobii, se kterou je dobré se svěřit a vyhledat odbornou pomoc.
Fobie ze zvířat -zoofobie nám dokáže znepříjemňovat život (Zdroj: Depositphotos)
Jak vlastně vznikne zoofobie?
Fobie ze zvířat neboli zoofobie ve většině případů vzniká už v raném dětství a méně často nějakým traumatický zážitkem v dospělosti. Pokud dítě v dětství pokouše pes nebo bodne vosa může se těchto zvířat bát.
Někdy stačí, že bylo dítě svědkem, jak na někoho jiného zvíře zaútočilo a někdy vznikne zoofobie zprostředkovaně, jako je tomu například u strachu z netopýrů, kdy se často dozvídáme o těchto zvířatech nepravdivé informace. Někdo je předurčen k zoofobii svou vrozenou dispozicí sklonem k úzkosti.
Člověk trpící fobií je postižen nejen psychickými příznaky jako je ztráta kontroly nad sebou samým, strachu ze zešílení, ztráty vědomí nebo smrti. Ale také tělesnými příznaky jako třeba bušení srdce, chvění, třes, zrychlený puls, pocení, návaly horka nebo chladu, sucho v ústech, ztížené dýchání, neklid, svírání žaludku, závratě, pocity mravenčení nebo znecitlivění.
Arachnos je latinský název pro pavouka. Pavouci jsou často nebezpeční a z tohoto důvodu k nim máme přirozený odstup. Chorobný strach z pavouků často dědíme po rodičích. Pokud se matka bojí pavouků, snadno přenese tento strach a odpor i na své dítě. Po spatření pavouka se dotyčný často zaměří na jeho přítomnost a nespustí z něj oči, případně reaguje ne jeho pohyb. Obvykle pavouka nedokáže z místa vyhnat, sebrat ho rukavicí a vyhodit ani jinak zneškodnit. Často volá své okolí o pomoc a pokud se nedovolá, může pro něj přítomnost pavouka znamenat i bezesnou noc.
Arachnofobie -chorobný strach z pavouků, člověk trpící arachnofobii pavouka do ruky nevezme
Ofidiofobie
Ofidios je latinský název pro hada. Ofidiofobií trpí více ženy než muži. Při této fobii se dostavují nepříjemné pocity úzkosti nebo paniky už při zhlédnutí filmu anebo fotografie s hadem. Mnohdy se hadů štítíme a jsou nám odporní, protože máme milnou představu, že mají slizkou kůži. Tento mýtus je ale nepravdivý, hadi mají jemnou a mnohdy hebkou kůži a dokonce nejsou ani studení, jak se často traduje, ale mají běžnou tělesnou teplotu.
Latinsky myš je mus. Musofobie je chorobný strach z myší, potkanů nebo krys. Velmi často postihuje ženy, které při pohledu na ně často vyskakují na stůl, lezou na skříně a mnohdy i omdlévají. Pokud ovšem myš není nakažena vzteklinou, dívá se na člověka pouze z přiroezné zvědavosti, skutečně není krvelačná.
Žena, trpící chorobným strachem z myší (Zdroj: Depositphotos) Ovšem tato myš vám rozhodně neublíží (Zdroj: Depositphotos)
Lupinofoibe
Latinsky lupus je vlk. Lupinofobie je chorobný strach z vlků, který může vzniknout v dětství čtením velmi známých pohádek jakými je Červená Karkulka nebo pohádka O třech prasátkách. Pravděpodobnost, že by vás vlk napadl je menčí než fakt, že vás zasáhne meteoirit. Navzdory všem povídačkám a rádoby odborným diskuzím na internetu vlk je a zůstává velmi plachým zvířetem, které na člověka přirozeně neútočí.
Muž se štítí sáhnout na kožešinu zvířete kvůli fobii
Akarofobie
Akaro je latinsky hmyz. Lidé trpící touto fobii se bojí hmyzího bodnutí a často mají strach z i z ostrých předmětů nebo při odběru krve. Tato fobie mnohdy jde ruku v ruce s alergií na hmyzí píchnutí.
Vosy jsou ovšem zákeřné potvůrky, fobie z nich často provází i alergie na bodnutí
Chiroptofobie
Chiroptos je latinský název pro netopýra. Fobie z netopýrů vzniká často z různých pověr a mýtů. Netopýr má zvláštní sonar, kterým překonává překážky, v žádném případě se nám tedy nezamotá do vlasů. Ani se nám nezakousne jako upír do krku a nebude nám sát po nocích krev. Netopýři se často živí jen nektarem nebo drobným hmyzem.
Mezi další zoofobie patří strach z ptáků – ornitofobie, z mravenců – myrmekofobie, z termitů nebo dřevokazného hmyzu – isopterofobie, z ryb – ichtifoibie, z brouků – entomofobie, z červů – vermifobie, z koček – ailurofobie nebo z vos – sfeksofobie.
Člověk, trpící některou ze zoofobií může vyhledat odbornou pomoc psychologa nebo psychiatra a prostřednictvím vhodné léčby, která je dlouhodobá, se dají zmírnit nebo dokonce odstranit nejakutnější příznaky.
