Masky na masopust jsou součástí jedné prastaré tradice, kterou známe pod označením Masopust nebo také Fašank. V Evropě je toto období pro změnu spojováno zase s karnevaly. Zajímavé na masopustu je, že i když jde o pohanský kult, najdete ho dokonce i v církevním kalendáři. Stalo se tomu po marné snaze tento zvyk nějakým způsobem potlačit. Církev to nakonec vzdala a raději reji masek vymezila přesně určený čas.
Masky na masopust mají hlubokou tradici a sahají až do dávnověku (Zdroj: Depositphotos)
Masky na masopust
Datum, odkdy masky na masopust lidé nosí, se přesně neví. Ty nejstarší záznamy o maskách pochází již z 6. století, tedy z doby předkřesťanské, vlivem rekatolizace však vymizely. Církev totiž reje masek zakazovala. Do ulic se tak masky opět navrátily až ke konci 19. století. Dělo se tomu tak díky posilování českého vlastenectví. Povědomí o maskách pochází právě z tohoto období. Ví se však, že zvířecí masky pochází ještě z dob předkřesťanské. Převleky za jiné lidské postavy se objevily až mnohem později. Lidé věřili, že když se převléknou za zvíře nebo postavu, přebírají jeho vlastnosti i moc. Do masek se v minulosti převlékali pouze muži. Ženám to bylo zapovězeno. Masky představovaly plodnost a smrtelnost. Ty starší poukazovaly na úctu k přírodě, ty novější parodovaly různé postavy a byly spojeny s jistou vzpourou vůči spořádanému životu.
Masopustní průvod měl za úkol způsobit chaos, nepořádek a zatančit si s děvčaty. Někdy se hrávala malá divadelní představení. Převlékání do kostýmů a tanec nebylo bez významu, spojeno to bylo s podporou plodnosti zvířat a bohatou úrodou na polích. Vzhledem k tomu, že masopust byl spojen i s koledou, ti chudší si tak mohli také trochu přilepšit. Masopustním radovánkám však neholdovali pouze prostí lidé, oblíbili si je i šlechtici a panovníci. Ti však reji v maskách říkali karneval. Předpokládá se, že to byli právě čeští králové, kteří taneční zábavy šlechticů v maskách dostali dále do Evropy.
Tradiční masopust se neobejde bez masek nevěsty a ženicha (Zdroj: Adriana Dosedělová) Česká tradice se v dnešních dnech snaží přiblížit nejvíce dětem (Zdroj: Adriana Dosedělová)
Jak vypadají masopustní masky?
K nejčastějším masopustním maskám dodnes patří medvěd a kůň. Dále pak k typickým masopustním maskám patří také maska hejtmana, caperda (střapatá maska s cepem), žitnej, moučka, hudebníci, řemeslníci, kat, hasiči, kominíci, policajti, dělostřelci, husaři, Turek, ženich, nevěsta, smrt, laufr, kohout, čáp, koza, stará žena, cikánka, svobodná matka, šašek, dědek s bábou a mnoho dalších. Masky se v průběhu let objevovaly a také mizely. Některé se objevují pravidelně a jiné byly v masopustním průvodu použity jen jednou. Některé zdroje udávají, že jich existuje více než stovka. Pravidelně se v průvodech objevuje asi 40 různých masek a maškar.
Masopustu se dnes účastní i malé děti (Zdroj: Adriana Dosedělová) Maska smrti nesměla chybět (Zdroj: Depositphotos.com)
Maska medvěda
Maska medvěda patří k nejčastěji užívaným, a také i k nejstarším masopustním maskám. Dá se říct, že se bez ní žádný masopust neobejde. Vyrobit takovou masku je poměrně složité. Neobejde se bez medvědí hlavy, slaměné čepice, slaměného ocasu nebo zvonce. Medvěda v průvodu vede medvědář, který naoko trestá jeho neposlušnost. Kam medvěd přišel, tam si s ním ženy a dívky musely jít zatancovat. Odmítnutí bylo nepřípustné. Při tanci přitom dívky vyskakovaly vysoko, aby jim pak v létě vyrostl vysoký len a konopí. Bez ostychu si mohl dovolit některou vyválet i ve sněhu.
Další velmi oblíbenou masopustní maskou byla kobyla, které se krajově říkalo klibna. Tuto masku obvykle tvoří hned dva lidi. Jeden člověk dělá hlavu a ten druhý pozadí. Maska byla obvykle vyrobena z plachty. Hlava byla vycpaná senem a posazovala se buď přímo na hlavu člověka, nebo byla upevněna na tyči. Kobylku doprovázeli kozlíci, případně i žid. Na památku krále Baltazara se s ní koná obchůzka spojena s rozpustilou zábavou, vtípky, přáním všeho dobrého a popíjením kořalky a pojídání bůčku. Hospodář mnohdy dal i nějakou tu zlatku. Obchůzka končívala vždy u starosty, který ji nakonec odkoupil a nechal ji také porazit (samozřejmě, že vše jen naoko). Poražená kobylka pak byla od starosty přenesena do hospody, kde se vždy zázračně uzdravila.
Masopustní průvod předváděl i různá drobná divadelní představení
Laufr
Laufr čili biřic měl papírovou čepici a chodil před průvodem od chalupy k chalupě. Zjišťoval, zda bude průvod vítán. Pokud bylo zavřeno, práskal holí o vrata a pokud se ani potom neotevřelo, dával průvodu znamení, aby se šlo dál.
Masopustní průvod vede tzv. laufr, který jde vepředu spolu s Masopustem
Bába
Bába často chodívala s židem. Měla povětšinou na zádech nůši a v ní nesla dítě. To dítě přitom bývá vycpaná loutka. Může ale vypadat i jinak. Člověk hraje ono dítě v nůši, zatímco bába je vycpaná loutka, která je připevněná v předklonu k nůši.
Masopust
Nejvýznamnější postavou celou masopustního reje se stal sám Masopust. Jeho kostým je vyroben ze spousty barevných kousků látek a růžiček. Doprovází ho jeho družka a oba jsou vyvolávači a mluvčí celého průvodu.
