Úraz se může stát našemu psovi či kočce ve městě i na venkově. Může jít o střety s motorovými vozidly, pády z výšek, uvíznutí ve ventilacích nebo přehřátí v uzavřených vozidlech, například na parkovištích. Dále to mohou být různé druhy tržných a řezných ran způsobených vzájemnými šarvátkami anebo překonáváním překážek. Častější je pak poranění ocasu u psů, kteří si jej přivřou do dveří nebo si jej poraní o překážku. Ochráněni před úrazy nejsou ani psi, kteří „zvětří“ hárající fenku.
Pes a kočka si mohou způsobit nejrůznější úrazy i při hrách doma (Zdroj: Depositphotos)
Nejčastější úrazy psů a koček
Nejčastějším typem úrazu u psů koček jsou různé druhy drobných poranění, která nás přimějí k návštěvě veterináře. Velmi často může banální kousnutí vyústit v závažný problém, a naopak velmi krvácející šrám může být banální. Typy poranění se liší: u psů půjde většinou o kombinaci zranění, jako je roztržení, pohmoždění nebo odtržení. U koček se vzhledem k jejich chrupu bude jednat o poranění bodná, která zprvu nevypadají problematicky, ale mohou způsobit komplikace. Vždy je podstatné, kterého místa se poranění týká a do jaké hloubky je tkáň poškozena. U malých plemen psů bývají často poraněna místa v oblasti hrudníku, kde hrozí pneumotorax, a v oblasti krku, kde může být poškozen jícen nebo průdušnice. Jsou to zranění velmi vážná, život ohrožující a vyžadující chirurgické ošetření. U větších plemen může jít o poranění hlavy, hrudníku nebo končetin, která nebývají život ohrožující, i přesto však doporučujeme návštěvu veterináře.
Velmi často se u psů vyskytují kvůli husté srsti na první pohled drobná poranění, která mohou při důkladnějším prozkoumání vykazovat rozsáhlé odtržení podkoží až do tzv. kapes. Velmi často takové poranění vyžaduje dlouhodobější veterinární péči spojenou se zavedením drénu. Sešití se neprovádí z důvodu čištění rány a zanesení možné infekce, která by výrazně zhoršila hojení. Další z úrazů může vzniknut vražením cizího předmětu do tkáně, např. trn nebo osina. Při očištění rány odstraňujeme jen drobné předměty volně ulpívající na povrchu opláchnutím vody a vyndáním pinzetou. Místo vydesinfikujeme dezinfekcí: Septonexem, Betadinem, Jodisolem, slabým roztokem hypermanganu, nebo 3% peroxidem vodíku. Větší předměty, jako jsou různé větve, třísky nebo úlomky skla, nikdy sami nevyndáváme. Zvíře se budeme snažit znehybnit a předmět zafixujeme např. vrstvou obinadla. Je důležité, aby se vražený předmět v ráně nehýbal. Na místo, kde předmět vnikl do tkáně, přiložíme sterilní obvaz. Podstatné je, aby místo zůstalo prodyšné. Silné krvácení se snažíme zastavit přiložením tlakového obvazu. A vyhledáme rychle veterinární péči.
Pro zastavení velkého krvácení na postižené místo přiložíme sterilní krytí, přes ně dáme smotek buničité vaty, sterilní gázy a místo ovážeme obinadlem. V případě tepenného krvácení použijeme dostatečně široké škrtidlo, které umístíme mezi ránu a srdce. U žilního krvácení (tmavě zbarvená krev) přikládáme rovněž škrtidlo, ale dále od srdce. K zaškrcení použijeme gumové škrtidlo nebo provizorně např. pásek nebo silný provaz. Na tlakový bod je dobré přiložit pevný smotek gázy. Pokud je krvácení v místě, kam nepřiložíme tlakový obvaz, je nutné stlačit cévu prsty nebo sterilním tampónem. Vyhledáme rychle veterinárního lékaře. Nebezpečně vypadá tzv. vlásečnicové krvácení, ale není nebezpečné, protože se vyskytuje u podkožních nebo povrchových ran. Pro zastavení můžeme použít tlakový obvaz, sterilní krytí, nebo okraje rány k sobě zafixovat např. náplastí.
U koček bývá z různých vzájemných potyček nebo šarvátek zasaženo oko od drápu. Z oka u tohoto úrazu mohou vytékat slzy, krev nebo hnis. V každém případě je nutná návštěva veterinárního lékaře, který vyšetřením oka zjistí, jak dalece je oko poškozeno a doporučí případnou léčbu, která může být od užívání očních kapek až po oční protézu. Záleží na rozsahu poranění.
Jakékoliv zranění je potřeba pečlivě zavázat, aby nedošlo k sepsi
Někdy může u našeho mazlíčka vlivem nárazu nebo vnitřních křečí dojít k výhřezu oční bulvy, dělohy nebo konečníku. Zasažené místo opláchneme čistou vlažnou vodou a vyhledáme veterináře, který vyhřezlé místo velmi rychle vrátí zpět a náš mazlíček nemá trvalé následky.
Bodnutí vosou, včelou nebo jiným bodavým hmyzem může způsobit otok v místě vpichu. Zpozornět bychom měli, pokud je bodnutí blízko nebo vně tlamy, protože hrozí riziko udušení.
Jakýkoliv otok na noze zvířete by měl posoudit veterinář
Velmi nebezpečné jsou otravy, které si pes nebo kočka může způsobit sežráním otrávené návnady. Otrava může způsobit třes, malátnost, promodralou sliznici, lapání po dechu, nadměrné slinění, nekontrolovatelné močení a kálení nebo zvracení, nepřítomný výraz, podrážděné až agresivní chování, rozšířené zorničky, svalové stahy a křeče vedoucí k zvracení krve nebo krvácení z konečníku. Všechny tyto příznaky bychom neměli podceňovat a naopak musíme ihned vyhledat veterinárního lékaře.
Větší zranění by měl posuzovat veterinář a doporučit léčbu
Zásah elektrickým proudem není nic neobvyklého, protože zvířata jsou všetečná a volně dostupné ležící kabely jsou velkým lákadlem. Zvíře může upadnout do šoku, mít popálenou tlamu nebo upadnout do bezvědomí. Důležité je zajistit základní životní funkce jako je dýchání a srdeční tep. První pomoc bude stejná jako u lidí - vytáhneme jazyk a překontrolujeme, jestli je ústní dutina volná. Můžeme začít s jemným mačkáním a uvolňováním hrudníku, někdy můžeme provést kombinaci masáže a umělého dýchání z úst do nosu. I v tomto případě je vhodná návštěva veterinárního lékaře.
Zlomeniny
Zlomeniny mohou být způsobeny pádem, nárazem, ale i sražením od dopravního prostředku. Poraněnou končetinu se snažíme zafixovat dlahou, kterou je nutné měkce podložit. Dbáme na šetrné a rychlé ošetření postiženého zvířete, protože zlomeniny bývají velmi bolestivé. Pokud se jedná o otevřenou zlomeninu, je nutné ji sterilně překrýt např. sterilní gázou. Pokud je zlomenina provázena krvácením, snažíme se jej zastavit. Dále postupujeme jako u uzavřené zlomeniny a vyhledáme veterinárního lékaře.
Pes bude mít zraněnou nohu zafixovanou pevným obvazem
Při vykloubení hlavice kloubu místo zafixujeme, přikládáme chladivé obklady a vyhledáme veterinárního lékaře. Stejně tak tomu bude i u otřesu mozku způsobeném pádem z výšky. Typickým příkladem je zblednutá sliznice, zmatenost, zvracení nebo ztráta vědomí. Zvíře se budeme snažit udržet v klidu.
Pokud zvíře zaleze do jámy nebo do nepřístupného terénu nebo prostoru, vyhledáme odbornou pomoc, která nám s vyproštěním zvířete pomůže, a následně navštívíme veterinárního lékaře.
U jakéhokoliv ošetření úrazu je důležité zamezení šoku. Zraněné zvíře se snažíme uklidnit tak, že jej umístíme na klidné suché a teplé místo. Dáváme pozor na prudké světlo a snažíme se uvolnit dýchací cesty. V žádném případě nepodáváme žádné tekutiny, zvíře by je mohlo vdechnout. Ideální je otírat ústní sliznici vlhkou houbičkou nebo kapesníkem.
Vždy je důležitá prevence před úrazy a naše mazlíčky můžeme dopředu ochránit už tím, že budeme předvídat. Při venčení hlídat psa a případně podle varovných znaků předejít možnému střetu s rivalem. Kontrolovat, co zvíře venku sežere a kde se pohybuje, obojek opatřit třeba rolničkou. Kontrolovat, zda nejsou v okolí rozbité střepy. U frekventované dopravy používat vodítko, ani reflexní vesta není na škodu. Mít při sobě dostatečnou zásobu tekutin, především v parném létě. Nesmíme zapomenout na zásadu, že pes nebo kočka se v honitbě může bez kontroly majitele pohybovat 200 metrů od nejbližší obydlené budovy. Pokud bude pronásledovat zvěř, myslivecká stráž ho může usmrtit. Toto opatření se nevztahuje na psy, kteří jsou ve výkonu služby (lovecké, slepecké atd.).
