Ořechy představují skvělou a zdravou lahůdku. Můžeme je jíst hned po sklizni, ale dají se i dobře skladovat. Kromě přímé konzumace z nich můžeme vykouzlit řadu lahůdek, hodí se do zdravých receptů, smoothies, při pečení sladkého pečiva i chleba. Spolu se sušeným ovocem fungují jako skvělá zdravá svačina, která dobře zasytí. Perfektně se hodí i do jogurtů, nebo na posypání salátů. Vlastní oříšky z domácí produkce nahradí drahé tropické ořechy, které se často perou nebo vybělují.
Různé ořechy a oříšky by v našem jídelníčku neměly chybět (Zdroj: Depositphotos)
Ořechy pro zdraví
Ořechy obsahují zejména velké množství olejů, které obsahují velmi cenné polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) a konkrétně omega-3 nebo omega-6 polynenasycené mastné kyseliny. Dokáží účinně redukovat hladinu cholesterolu v krvi, ochraňují cévy a jsou tak prevencí vzniku aterosklerózy. Ořechů se nebojte ani při dietě, zabijákem štíhlé postavy není tuk, ale sacharidy, a to v jakékoliv formě. Jak jednoduché cukry v primárně sladkých potravinách, jako jsou bonbóny, dezerty, sladké limonády, tak i ve formě polysacharidů a škrobů. Nebezpečná je tedy i zvýšená konzumace pečiva, těstovin, rýže, cereálií a podobně.
Ořechy mají také velké množství minerálních látek, vitamínů a antioxidantů. Obsahují malé množství cukrů a okolo 18 % bílkovin. Působí blahodárně na stav naší pokožky, posilují imunitu. Obsažená vláknina reguluje správné trávení a předchází zácpě. Mají zásadní vliv na správné fungování hormonální soustavy, harmonizují i nervovou soustavu a mají antidepresívní a uklidňující účinky. Zvyšují imunitu, podporují mozkovou činnost a výrazně zlepšuje látkovou přeměnu. Mají velkou sytící schopnost a hrst ořechů nahradí oběd. V lidské výživě mají svoje nezastupitelné místo, do jídelníčku je přidáváme ideálně na denní bázi. Nezapomínáme ale na jejich velkou kalorickou hodnotu a konzumujeme je s mírou. Ideální je přidat oříšky a ubrat sladkého.
Ořechy mají ideální složení, hodí se jako svačina pro sportovce, spolu se sušenými datlemi je přibalíme na túru nebo na cyklo výlet.
Pokud máte nadbytek vlašských ořechů, můžete z nezralých plodů zkusit vyrobit domácí likér. Ořechy natrháme v polovině července. Základní poměr je 40 ořechů, 1,5 litru lihu/vodky, 0,5 litru vody, 350 g cukru, 25 kusů hřebíčku, čerstvá kůra ze dvou pomerančů, 4 kousky skořice. Ořechy rozřízneme nožem na poloviny nebo na čtvrtky a vložíme je do velké láhve. Vložíme koření a zalijeme lihem nebo vodkou. Láhev zavřeme a necháme stát 5 týdnů, při pokojové teplotě na sluníčku. Poté scedíme přes plátno nebo přes cedník. Scezený výluh dáme zpět do láhve a dolijeme jej vychladlým sirupem ze svařené vody a cukru. Necháme stát ještě měsíc a pak plníme do vypařených lahví. Dobře uzavřeme.
Z ořechů se v našich podmínkách dají spolehlivě vypěstovat vlašské a lískové ořechy, v teplých oblastech Moravy dozrají i mandle. Plody sklízejte plně dozrálé, ve chvíli, kdy sami padají. Vlašské ořechy, pokud jsou mokré, nebo na nich ještě drží zelené oplodí, je dobré dosušit na lískách ve slabé vrstvě. Suché ořechy můžeme vylouskat, potom skladujeme v temnu, suchu a chladu v dobře uzavíratelných nádobách.
V průběhu září dozrávají také odrůdy lískových oříšků. Ve chvíli, kdy začnou samy vypadávat na zem, začneme se sklizní. Oříšky by měly mít hnědou skořápku a z punčošek by se měly snadno odlupovat. Oříšky necháme dosušit na lískách zhruba 14 dnů, pak už můžeme louskat. Aby jadérka nevyschla, louskáme je postupně podle potřeby. Nádoby, ve kterých ořechy skladujeme, by měly mít dobrý uzávěr, ořechy mají v oblibě moli a jejich rychle se vyvíjející larvy dovedou oříšky rychle znehodnotit. Napadené ořechy vždy vyhodíme. Pokud s moly bojujete, je lepší skladovat ořechy v lednici. Ořechy ale dokáží velice dobře natáhnout pachutě jiných potravin z ledničky, pokud jíte maso, neměly by ořechy být v lednici spolu se salámem nebo špekem.
Jádra lískových ořechů využíváme především při pečení cukroví
Zajímavým typem před konzumací ořechů je jejich namáčení. Jádra namočíme na 10 - 12 hodin do vlažné vody. Vodu často vyměňujeme. Do první vody můžeme přidat malé množství sody. Nakonec ořechy dobře vypereme, a nakonec usušíme v sušičce nebo v létě na slunci. Teplota by neměla přesahovat 42 °C. Dobře vysušené oříšky jsou křupavé a lahodné.
Vlašské ořechy se hodí zejména do moučníků a zákusků
Pěstování ořechů
Stromky ořešáku vlašského či královského (Juglans regia L.) vysazujeme na jaře. Stromky nakupujeme nejlépe přímo ve školce. Přednost dáme vždy roubovaným ořešákům než semenáčům, daleko rychleji nastupují do plodnosti, jsou úrodnější a mají menší korunu. Ze školky přineseme domů ořešák ve tvaru tzv. špičáku, což je stromek s nerozvětveným kmínem s jedním vrcholovým pupenem. Korunku zakládáme ve výšce zhruba 150 - 200 cm nad zemí. Pěstební tvar je nejčastěji volně rostoucí korunu s terminálem a se 4 - 5 základními větvemi.
Ořešákům nejlépe vyhovují teplé jižní, západní a jihozápadní polohy. Preferují nížiny, dobře se jim daří zejména na Moravě. Ořešáky jsou ale celkem přizpůsobivé a adaptují se i na vyšší polohy, zde jim alespoň vybereme maximálně slunné a od severu chráněné místo. V tužší zimě mohou namrzat, po seříznutí ale zpravidla dokáží zregenerovat. Půda je ideální výživná, záhřevná a propustná.
Ořešáky dělíme podle charakteru plodu na: papíráky, polopapíráky a kamenáče. Papíráky mají skořápku velmi měkkou, snadno se rozbíjí, na stromě ji snadno naklovou i ptáci. Doma při skladování jí zase mohou proniknout moli, kamenáče jsou pravý opak. Skořápka je velmi tvrdá, pevně nalepená na jádro, obtížně se louskají, ale zase se dají dlouho skladovat. Občas můžeme ještě narazit i na ořechy křapáče, ty jsou veliké, jádro je uvnitř volněji pohyblivé, snadno pukají. Pěknou zajímavost představují také červenoplodé ořechy, které mají jádro krásně karmínové. Používají se hlavně v cukrářství na ozdobu zákusků a cukroví.
U nás se pěstují hlavně polopapíráky, ke kterým patří např. Odrůdy 'Mars', 'Chandler', 'Lara', 'Apollo', červenoplodý 'Sychrov', 'Saturn', 'Seifersdorfský', 'Vilém', 'Victoria'.
Líska obecná (Corylus avellana) vytváří mnohokmenné keře dosahující výšky až 6 m. S keři lísky se běžně setkáme ve volné přírodě od nížin do podhůří. Je skutečně velmi nenáročná a zasadit jí můžeme prakticky na jakékoliv volné místo v zahradě. Zajímavá je také červenolistá líska obecná (Corylus avellana 'Red Majestic'), která se pěstuje i pro okrasné účely.
