Nejen jaro je určené k setí a sázení, některé druhy zeleniny si můžeme na záhonu vypěstovat i na podzim. V jednoduchém přehledu si ukážeme, která zelenina nám obohatí jídelníček i v době, kdy většinou čerstvé plodiny kupujeme už jen v obchodech.
Pěstování podzimní zeleniny
Mnozí lidé si myslí, že na podzim už je potřeba záhony pouze zrýt a připravit na zimu. My si ale můžeme ještě na poslední chvíli vysít některé druhy zeleniny, která nám poslouží jako čerstvý přísun vitamínů. Pokud se nechcete spokojit s tím, co v dovozové formě nabízí obchody - a mnohdy není tato zelenina v příliš dobré kondici - pojďte si s námi zkusit, která podzimní zelenina nám ještě stihne vyrůst.
Patří sem především některé druhy salátů a také ředkvičky. Vsadíme-li na rané odrůdy, dočkáme se v průběhu několika týdnů šťavnatých lístků a plodů a obohatíme si jimi náš jídelníček. Máme také druhou možnost, a to přemýšlet nad sklizní zeleniny již dopředu a koncem léta si vysít další druhy - hlavně kořenovou zeleninu, špenát, kozlíček polníček, ozimý salát, listovou petržel, kerblík a další.
Saláty
Na podzim vyrostou rychle, neboť jejich vegetační doba činí pouhých pár týdnů. Rané odrůdy, vyseté koncem července a srpna, nás odmění bohatou sklizní i v říjnu. Patří sem:
- Listové saláty - Rekord nebo Rosela jsou načervenalé a světle zelené kadeřavé saláty s lehce nahořklou chutí. Jejich sklizeň je možná už 7 týdnů po výsevu. Podobně je na tom i rukola (roketa) s listy podobnými pampelišce a ostřejší chutí. Zahrneme sem i kozlíček polníček s jemnými světle zelenými lístky. Má vysoký obsah kyseliny listové.
- Ledové saláty - Miniko a Ledano patří mezi velmi rané odrůdy. Tvoří menší, ale velmi pevné kompaktní hlávky s malými manžetovými listy, mají vynikající chuť a jsou extrémně odolné proti vybíhání. Ledový salát konzumujeme nejvíce a nejlépe čerstvý. Chuť čerstvého ledového salátu je příjemně nasládlá, listy jsou křupavé a šťavnaté.
- Hlávkové saláty - raná odrůda Amur. Hlávka je velká, pevná, kulovitá a velmi dobře uzavřená. Známe i zástupce pod pojmem římský salát, který připomíná pekingské zelí. Hlávkové saláty dosahují sklizňové velikosti až 11 týdnů po výsevu, je tedy nutné na ně pamatovat již v létě.
Ředkvičky
Mají velmi krátkou vegetační dobu, stačí jim 30 dní a můžeme je sklízet. Jsou nenáročné na pěstování, potřebují pouze dobře osluněný záhon a dostatek vláhy, takže nezapomeneme zalévat. Podzim je náchylný na přízemní mrazíky, na noc tedy mladé rostlinky zakrýváme netkanou textilií. Naopak teplý podzim může na naši zahradu přilákat nezvané hosty, zejména slimáky, kteří by šťavnaté lístky rychle zdecimovali. Provádíme tedy důkladnou kontrolu.
Kořenová zelenina
Mrkev, celer, petržel nebo černý kořen již na podzim vysít nestihneme, ale zato je můžeme i v tuto dobu bez obav sklízet. Stačí, když v průběhu léta vysejeme semena do půdy. Kořenovou zeleninu můžeme sklízet až do října.
Listová zelenina
Mezi ty, které můžeme na záhoně ponechat až do listopadu a někdy i přes zimu, patří kapusta - listová i růžičková, zimní zelí, kedlubny, mangold a špenát. Tyto rostliny chladem podzimních dnů nijak neutrpí a dají se sklízet tedy postupně a dle potřeby v kuchyni.
Ostatní podzimní zelenina
Pórek je typickým zástupcem zeleniny, kterou lze taktéž sklízet až pozdě na podzim. Ozimé odrůdy se vysazují již v květnu, protože vegetační doba je 200 dnů. Část úrody je dokonce možné nechat v zemi až do jara. Odrůdy Arkansas, Blizzard snesou bez problémů i teploty pod bodem mrazu.
Kromě plodové zeleniny (rajčata, okurky nebo některé druhy paprik), které vyžadují sklizeň nejdéle do října a chladnější počasí má na vývoj a zrání jejich plodů neblahý vliv, je tedy možné si na záhonech buďto uchovat výše jmenované druhy zeleniny k postupné sklizni a nebo využít poslední teplé dny a vysít si ředkvičky nebo polníček a salát. Podzimní slunce a dostatečný přísun zálivky nám zajistí spoustu kvalitní a čerstvé zeleniny s dostatkem vitamínů a vlákniny.
Publikováno: 15. 10. 2019, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová