Původ rostlin

Botanik Václav Větvička nás seznámí s některými druhy rostlin, které se snaží úspěšně s námi sžít a přitom nepocházejí z našich krajů. Například pšenice pochází z Mezopotámie, a odtamtud se rozšířila do světa. Ječmen má kolébku v Etiopii a přes Čínu a rusko se dostaly na naše pole. Oves k nám přinesli skytové, v dobách, kdy u nás žili germáni. Oves byl germánský a nebo ho přinesli slované. Takže vidíme, že 4 základní druhy obilí jsou cizinci, kteří se zde zžili a žijí s námi dodnes. Název turkyně dostala kukuřice, kterou přivezl Kolumbus ze své první plavby. Přes Turecko se dostala na Balkán, odkud ji kočující romové přivezli na jižní Slovensko a Moravu. Branbory používali v Americe již 15 000 let. Do Evropy se dostaly až po Kolumbovské výpravě. Řepka olejka je středomořská a svazenka vratičolistá je severoamerická rostlina. K nevítaným cizincům patří bolševník. Ten je v Evropě od roku 1890, kdy utekl z botanické zahrady v Ženevě. Přes Německo obsadil západočeské pohraničí. Mezi nejinvazivnější patří křídlatky. Křídlatka japonská je nezmar. Mezi méně viditelné rostliny patří ambrozie. Pochází ze severní Ameriky a je rozšířena v Polabí. Pěťour je známý zahradní plevel a pochází také ze severní Ameriky. Turanka kanadská je rovněž nepříjemný plevel. Z Kanady pochází i zlatobýl kanadský.