Na první pohled to zní jako konstatování plné rozporu. Klasické bydlení přece nemůže být moderní, vždyť ona „klasika“ je něco jako umírněnost a staletími ověřený standard, a „moderna“ jde ruku v ruce s avantgardními výstřelky, které byly a jsou nepřijatelné pro ty, jenž milují zmíněnou klasiku. Ale historie se opakuje a navíc, to, co bylo dříve křiklavě moderní, je dnes klasické a staromilci rádi posedí se sklenkou whisky v křeslech, které budily opovržení spořádaných měšťanů na přelomu „starého“ a „nového“ světa.
Diskuze k článku