Už naši předkové si všímali pohybu Slunce po obloze a přičítali mu různé významy. Právě v době Vánoc slábnoucí, obrazně řečeno umírající slunce, opět začalo ožívat, podobně jako např. bájný Fénix procházející ohněm, povstávající z popela a připomínající věčný koloběh života, smrti a nové naděje. Oslavy zrození slunce – dárce světla, tepla a života jsou původními oslavami Vánoc, jejichž posledních dva tisíce let stará křesťanská tradice je přece rovněž oslavou „nového Slunce“ které přináší „novou naději“ : slaví se narození Ježíše Krista.
Diskuze k článku