Letní dovolená nám přináší krásné dny strávené na pláži nebo v člunu na moři v Chorvatské Dalmácii. Většina Čechů si Dalmácii představuje jako blankytně modré moře a oblázkové pláže. Pravdou ale je, že je to také oblast, která je ideální pro pěstování celé řady plodin.
Tradičními rostlinami pěstovanými pro užitek jsou olivovníky. Pěstují se podél celého pobřeží, nejkvalitnější olivy se sklízejí v okolí Dubrovníku a na ostrovech. Skutečnost, že o olivovníky není téměř třeba se starat, z nich učinila v minulosti nejoblíbenější užitkovou dřevinu v pobřežních oblastech.
Fíkovníky a mandloně jsou méně náročné na teplo než olivovníky, a pěstují se proto i dále ve vnitrozemí moře a ve výškách i nad 300 m n. m, například v údolí řeky Krky. Citrusům včetně mandarinek se daří zejména v deltě Neretvy a v okolí Dubrovníku, dále se pěstuje i kiwi, kterému se zde výborně daří. Na některých místech se pěstuje také tabák. Dalším oblíbeným ovocem jsou meruňky a broskve.
Modré voňavé lány levandule patří k tomu nejkrásnějšímu, co můžete v Dalmácii spatřit. Mezi hlavní intenzivně pěstované byliny patří levandule lékařská (Lavandula vera - chor. levanda). Jedná se o vytrvalou bylinu cca 60 cm vysokou. V největší síle je asi 3-4 roky. Nejen na ostrově Hvar, který je levandulí proslulý, ale i na jiných místech všude na pobřeží můžete obdivovat krásu a vůni této výjimečné rostliny. Úchvatná jsou také levandulová pole v údolí u města Skradinu. Levandule se pěstuje především pro květ. Začíná kvést ve druhé polovině června a kvete zhruba do poloviny srpna. Levandulové květy se sklízejí ručně. Pomocí srpu se svazují do snopků v různém stupni kvetení, podle toho, k čemu mají být zpracovávány. Například k léčebným účelům se trhají květy ještě úplně nerozvinuté, spolu s listy. Připravují se z nich čaje, koupele, inhalují se. Osvědčené jsou i vonné bylinné sáčky se sušenou levandulí. Ze šatníku vyženou moly a provoní prádlo, pod polštářem zase pomohou lépe usnout.
Typ na úspěšné pěstování levandule Vranka Štěpaničeva ze Skradinu
Levandule potřebuje slunné stanoviště, můžeme ji pěstovat na zahradě, balkóně i na skalkách. Pěstování levandule na přímém slunci napomáhá, aby měla barvu i aroma co nejintenzivnější. Levanduli se daří v lehčí a spíše suché zemině, má ráda propustnou půdu, není náročná na živiny. Chceme-li dosáhnout mohutnějšího květenství levandule, nesmíme zapomenout na stříhání. Větve levandule seřezáváme po odkvětu. Mírné sestřižení ihned po odkvětu je doporučováno také proto, aby rostliny netvořily semena. Díky tomu budou mít v následujícím roce více síly pro tvorbu nových květů.
Murterské slavnosti rajčat
V Dalmácii ale nalezneme také zeleninové zahrady. Především se zde pěstují rajčata, papriky a melouny. Díky příhodnému klimatu se zde vysazují rajčata také v druhé i třetí trati. Obec Betina se nachází na severní straně ostrova Murter. Malebné malé letovisko má své autentické kouzlo. Betina si dokázala zachovat šarm středomořského rybářského a zemědělského městečka. Zátoka je obklopená kopci s úrodnými poli. Z Betiny také pochází unikátní odrůda rajčat, která proslula v širém okolí svou jedinečnou chutí a šťavnatostí. U této příležitosti se tu každoročně v létě koná slavnost „Večeri Betinske pomidore”, kterou této plodině místní vzdávají hold. V čem spočívá jedinečnost rajčat, pocházejících odtud, se neví, možná je to brakická voda, kterou se zalévají nebo je to půdou, ve které se rajčata pěstují. Jisté je, že jsou to plody neobyčejně chutné a výrazné.
Typ na pěstování rajčat Ivanky Cvitan z Tribunje
Tyčkové odrůdy rajčat vyžadují oporu. Pro optimální využití rostlin je možné pěstování na více výhonů. Před samotnou výsadbou si sestrojíme „rajčatový stan“ (šator od pomidore) z bambusových tyček a lýka. Po jednom metru zapíchneme do země vždy dvě tyčky, které se v horních koncích svážou lýkem a vytvářejí tak pomyslné áčko. Délka takového stanu je bez omezení a záleží na velikosti našeho pozemku. Pak všechna áčka pospojujeme vodorovnými tyčemi, které opět důkladně připevníme lýkem. Ke každé tyči vysadíme jednu rostlinu, kterou vedeme v jednom výhonu až k první vodorovné tyči. Zde se ponechají dva postranní výhony, vyvázané protilehle vodorovně. Toto větvení provedeme i v dalším patře. Počet pater závisí od výšky našeho rajčatového stanu a počtu vodorovných bambusů. Tímto způsobem získáme několikanásobně větší výtěžnost než při klasickém vedení u tyče na jeden výhon.
Publikováno: 21. 9. 2019, Autor: Jan Kopřiva, Profil autora: Jan Kopřiva