Ruská modrá kočka se do Evropy dostala z Ruska, kde si toto plemeno velice oblíbil už car Mikuláš I. Péče o ruskou modrou kočku je nenáročná, srst nevyžaduje žádnou zvláštní péči, stačí ji občas pročesat jemným kartáčem.
Ruská modrá kočka je odolné a dlouhověké plemeno (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Seznamte se – ruská modrá kočka
Původní úděl ruské modré kočky bylo dávat svůj kožíšek jako ostatní kožešinová zvířata. Díky náklonosti ruské cara Mikuláše I. se stalo toto plemeno oblíbené u carského dvora – jeho kocourek Vasko je zobrazen dokonce i na několika carových portrétech. Někdejší označení těchto koček je podle oblasti výskytu – archangelská modrá kočka.
Tyto kočky se po staletí chovaly jako odolné nepříliš velké kočky, které měly za úkol na obchodních lodích lovit hlodavce. Genetický základ těchto koček je dosti široký, neboť se ruské modré křížily prakticky se všemi dalšími druhy koček domácích i divokých.
Jemnou a citlivou ruskou kočku je vhodné od mládí postupně zvykat na manipulaci
Ruská modrá kočka je středně velkým plemenem s váhou mezi 3,5 až 5,5 kg, kocouři bývají mohutnější než kočky. Patří mezi středně velké kočky se štíhlou a jemnou tělesnou stavbou. Hlava má klínovitý tvar, lebka je dlouhá a ušlechtile modelovaná. Uši jsou poměrně velké a širší, oči výrazné, mandlového tvaru a vždy jasně zelené barvy. Na jejich tváři najdeme nápadný úsměv.
Péče o zevnějšek ruských modrých koček není náročná
Vyskytuje se výlučně v jednotně modrošedém zbarvení. Od všech ostatních plemen koček se liší především dvojitou krátkou srsti, která je rovnoměrná se zřetelně výrazným stříbrným leskem. Díky své srsti vypadá ruská modrá kočka mohutnější, než doopravdy je. Toto plemeno téměř nelíná a produkuje méně alergenů než ostatní plemena, je tedy vhodné i do domácností alergiků spíš než ostatní druhy koček. Ani při sebepečlivějším pročesávání se hřebenem nedotkneme kůže. V případě promočení nasaje všechnu vodu vrchní srst, spodní srst a bílá pokožka zůstávají zcela suché.
Kožíšek ruské modré kočky má unikátní stříbřitou barvu
Co můžeme od ruské modré kočky čekat?
Ruská modrá kočka dává přednost klidnému domácímu prostředí. Nemá ráda příliš hluku a časté změny ve svém domově. Jedná se o spíše plaché kočičí plemeno, jež si zpravidla vytvoří silný citový vztah pouze k jedné osobě, je však schopné dále tolerovat ostatní členy rodiny. Dobře bude vycházet s dětmi vyššího věku, k malým dětem si ji ale nepořizujte.
Přestože si tyto kočky rády hrají a v mládí mohou být až rozpustilé, mají rády svůj klid a zejména ve středním a starším věku nejraději pozorují denní provoz z pohodlného místečka. Je to plemeno, které není příliš aktivní – ruská modrá je ukázkový "gaučák".
Má ráda klidnou atmosféru a nebude dětem dělat hračku (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.) Je velmi inteligentní, můžete ji i něco naučit (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Toto plemeno velmi dobře vychází s ostatními zvířaty v domácnosti. Nebude mít problém s kočkami ani se psy, pokud ji snesou. Ruská modrá kočka má velmi ráda hračky. Potřebuje jich dostatek, aby se nenudila, zejména pokud žije v bytě. Budete se muset zapojit do jejích her. Bude vám aportovat papírové kuličky a bez problémů si zvykne na vodítko.
Pro udržení štíhlé svalnaté postavy je potřeba kvalitní a vyvážené krmivo s dostatečným obsahem masa. Mlsný jazýček koček si vyžádá dostatek granulovaného krmiva v kombinaci s konzervami či kapsičkami. Dáváte-li přednost doma připravované potravě (BARF), vsaďte zejména na čisté a čerstvé maso, které může být rybí, drůbeží, jehněčí, hovězí nebo králičí. Vepřového dávejte jen minimum.
Ruské modré kočky nejsou nijak zvláště náchylné k nemocem a dědičným zdravotním problémům. Může se ale vyskytnout polycystická choroba ledvin, která se ovšem nevyhýbá ani ostatním plemenům koček.
Zdroj informací: pořad Receptář prima nápadů, rubrika Veterinární poradna; ifauna.cz; hobbio.cz
Publikováno: 15. 2. 2024, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
