Boží hod velikonoční, neděle předcházející Velikonočnímu pondělí, je den plný velikonočních zvyků a tradic. V tento den se všichni veselí, hodují a těší se na velikonoční koledování. V tento den se pletou tradiční pomlázky z vrbového proutí, což je doména mužů. Ženy potom chystají krásně barevná velikonoční vajíčka jako výsluhu pro koledníky.
Boží hod velikonoční je největší slavností křesťanského církevního roku
Křesťanské tradice na Boží hod velikonoční
O velikonoční neděli, tedy na Boží hod velikonoční, věřící časně ráno spěchali do kostela. V tento den se totiž při mši světily tradiční velikonoční pokrmy, které hospodyně připravily. Zpravidla již na Bílou sobotu upekly tradiční velikonoční pečivo – beránka a mazanec. Dále se do košíku přidával chléb, vajíčka nebo víno. Vše se odneslo do kostela, kde pokrm farář posvětil.
Tradiční velikonoční pokrmy jako mazanec nebo beránek se na Boží hod velikonoční nosí do kostela, aby je farář posvětil. V tento den také definitivně končí období velkého půstu
V některých krajích se pak toto jídlo v kostele i ochutnalo. Každý pocestný, který ten den zavítal do stavení, dostal z posvěcených pokrmů kousek.
Hospodáři také odnášeli část posvěcených pokrmů hospodářským zvířatům, na pole a louky a také kousek vhodili do studny. To vše pro to, aby v příštím roce zajistili hojnou úrodu a dostatek vody pro celé hospodářství.
Definitivně také skončilo předvelikonoční postní období a opět nastává čas, kdy se všichni mohli dosyta najíst i do té doby zapovězených pokrmů, jakými bylo maso, mléčné výrobky nebo slavnostní sladké pečivo. Bylo také možné si přiťuknout sklenicí vína, nebo i něčeho ostřejšího.
Na svátečně prostřeném stole by o Božím hodu velikonočním měla být skutečně hojnost všeho – masa, mléčných výrobků, vajíček, tradičního pečiva. V tento den je dovoleno se pořádně najíst
Lidové pověry o Božím hodu velikonočním
Tak, jako v průběhu prakticky celého roku, tak se k Velikonoční neděli váže řada zvyků a pověr. Některé můžete na vlastní kůži vyzkoušet třeba i vy sami.
Abyste už nikdy nezabloudili – na Velký pátek dejte uvařit vejce spolu s vrbovým proutkem, na Boží hod velikonoční to vejce nechejte v kostele posvětit, a ještě před obědem ho snězte. To má zaručit, že celý příští rok nezabloudíte, a když už, tak vždy bezpečně najdete cestu domů.
Pokud toužíte po vdavkách, pak se držte pořekadla: “Dáte-li kus mazance, dostanete mládence.“
Podle tradice byste na Boží hod velikonoční měli mít na sobě oblečené něco nového, to proto, aby vás „nepokakal beránek“
Podle lidových pranostik, pokud je na Boží hod velikonoční hezky a slunečno, tak by sedláci neměli meškat s prací a značilo to také brzký příchod léta.
Tradice na Boží hod velikonoční dodržované i v dnešních dnech
K tradičním Českým Velikonocům neodmyslitelně patří pletení pomlázky a barvení velikonočních vajíček. Tyto činnosti jsou spojeny právě s velikonoční nedělí. Zatímco muži si chystají a pletou pomlázku, ženy barví vajíčka.
Pletení pomlázky a koledování
Pomlázka se tradičně plete z vrbových proutků. Nejjednodušší pomlázky jsou z osmi proutků, ty složitější pak i z dvanácti a více. Záleží na šikovnosti. Ozdobena pak bývá barevnými mašlemi a pentlemi.
Samo slovo „pomlázka“ má základ nejspíše ve slově pomladit, omladit. V různých krajích a nářečích se také pomlázka označuje různými pojmenováními, vždy však znamená jedno a to samé. Kančúch, tatar, mrskačka, sekačka, metla, kocar, čugár, žilka nebo šibák tedy znamenají vždy to nejrozšířeněji používané slovo – pomlázka.
Pomlázka je vlastně spletený svazek proutků, kterými na Velikonoční pondělí chlapci šlehají děvčata přes lýtka a pozadí. Tato tradice má ryze pohanský základ. Šlehání má zaručit, aby dívka po celý rok zůstala krásná, zdravá a také plodná. Při šlehání odříkávají koledy a velikonoční říkačky. Za odměnu si pak vykoledují nabarvená vajíčka, stuhy na pomlázku, něco dobrého na zub a ti starší také něco ostřejšího na napití.
Barvení vajíček má u nás ojedinělou tradici, dívky jimi obdarovávají chlapce za vyšlehání pomlázkou na Velikonoční pondělí
Barvení velikonočních vajíček
Už od pradávna bylo vajíčko symbolem nového života a zrození. Zdobení skořápek a později celých vajíček je známé už od pravěku. Postupně přešla zdobená vajíčka k symbolům Velikonoc a tím nejtradičnějším by mělo být vajíčko červené (symbol Kristovy krve).
Nabarvenými vajíčky obdarovávají dívky chlapce, jako výslužku za vyšlehání pomlázkou. Tato tradice je spjata s ryze českým prostředím a jinde ve světě se s ní v této podobě nesetkáváme. Ale i v Čechách postupně zvyk barvení vajíček a chození po koledě ve velkých městech ustupuje. Nejvíce se drží ve vesnickém prostředí.
Vajíčka bývají barvená různým technikami. Od těch nejjednodušších, použitím syntetických barviv, přes přírodní barvení vajíček, až po staré řemeslné zdobení překrásných kraslic. Tradiční kraslice, barvy a vzory se lišily kraj od kraje.
Pomlázky jsou upletené, vajíčka obarvená, teď nezbývá, než čekat na koledu na Velikonoční pondělí
Když je na Velikonoční neděli vše nachystané, je čas se jít večer pobavit s přáteli a těšit se na ryze pohanskou tradici – na Velikonoční pondělí a chození po pomlázce. To bývá doprovázené opravdu bujarým veselím, smíchem a dováděním.
Zdroj informací: autorka článku
Publikováno: 31. 3. 2024, Autor: Andrea Drobílková, Profil autora: Andrea Drobílková
