Zatímco ostatní dny pašijového týdne mají svůj základ v křesťanství, Velikonoční pondělí je ryze pohanským svátkem, dnem lidových tradic. I rituály a tradice na Velikonoční pondělí mají pohanské kořeny. Chození na koledu s pomlázkou, obdarovávání barevnými vajíčky nebo polévání vodou – to jsou ty nejznámější a nejdůležitější tradice, které se v tento den dodržují. Je také nutno podotknout, že oslavy na Velikonoční pondělí tak, jak je známe my, prakticky nemají ve světě obdobu.
V tento den se koná pomlázka – je to vlastně převzatý výraz pro koledu, na kterou chodí chlapci vyzbrojeni pomlázkou upletenou z vrbového proutí, ozdobenou stuhami. Šlehají děvčata a odříkávají tradiční velikonoční koledy a říkadla. Za to od dívek dostanou malovaná vajíčka.
Tradice na Velikonoční pondělí mají ryze pohanský charakter, je to den lidových tradic
Šlehání proutky má vlastně symbolický význam – přání zdraví, krásy a mládí. Šlehaná dívka pomyslně přebírá vlastnosti mladého vrbového proutku – svěžest, pružnost a ohebnost. I samo slovo pomlázka vzniklo z původního slova pomladit. Dnes se šlehají pouze dívky, prapůvodně byly proutky šlehání ale i muži a dobytek. Na řadě míst se říká, že pokud žena není řádně proutkem vyšlehána, tak uschne…
Toto koledování má různou podobu lišící se kraj od kraje. Zpravidla se na koledu chodí pouze dopoledne. Někde jsou děvčata nebo i chlapci navíc políváni vodou. Jinde odpoledne zase chodí děvčata vyšlehat chlapce. Někde je zvyk chození děvčat po koledě držen v úterý. A v některých oblastech je zase na přestupný rok koleda vyhrazena pouze pro děvčata. A ta to chlapcům jednou za čtyři roky opravdu řádně oplatí. Jedno má však chození po pomlázce všude společné – vždy je koledování doprovázeno bujarým veselím, smíchem a dováděním.
Nejtradičnější barvou velikonočních kraslic je barva červená symbolizující život
Kraslice jako odměna
Tradiční odměnou za vyšlehání je krásně ozdobené a obarvené vajíčko. Vajíčko symbolizuje plodnost a nový život. Tradice barvení vajíček sahá opravdu do dávných dob. Symbolicky nejvýznamnější barvou vajíček je barva červená – barva života. Odtud také pramení název kraslice, ve staroslovenštině totiž krásný, znamená červený. I Velikonočnímu pondělí se někdy říká Červené pondělí.
Postupně k odměně za vyšlehání ke kraslicím přibylo i darování barevných stuh na pomlázku. I každá barva věnované stuhy v sobě nese svou symboliku.
Také barva stuhy, kterou dívky váží chlapcům na pomlázky, má svůj skrytý význam
Dnes si chlapci navíc většinou vykoledují i něco dobrého na zub – perníčky nebo jiné sladké pečivo a také čokoládu a bonbony. Dospělí pak většinou vykoledují i nějakou tu stopičku tekutého životabudiče.
Zdroj informací: autorka článku
Publikováno: 22. 4. 2019, Autor: Andrea Drobílková, Profil autora: Andrea Drobílková
