Na Bílou sobotu upečte beránka, upleťte pomlázku a nabarvěte vajíčka
Bílá sobota je součástí Velikonoc, pašijového týdne, a je poměrně důležitějším dnem. Respektive „velká“ noc ze soboty na neděli. Tuto noc zázračně vstal z mrtvých umučený Ježíš Kristus. Velikonoce a Bílá sobota se v různých obměnách slaví, stejně jako Velký pátek, prakticky po celém světě. Na Bílou sobotu končí doba půstu a odříkání, nastává doba radosti, hojnosti a všeobecného veselí. Oslavy potom vrcholí v neděli na Boží hod velikonoční a pokračují dále Velikonočním (nebo také červeným) pondělím.
Madeirová vejce jsou vkusnou dekorací pro Bílou sobotu
Magická moc ohně na Bílou sobotu
Křesťané si v tento den připomínají dobu, kdy Ježíš ležel v hrobě. Bílá sobota již však není vnímána jako den smutku, jakým je den předchozí – Velký pátek, ale spíše jako doba velkého očekávání. V noci ze soboty na neděli totiž došlo ke vzkříšení Ježíše Krista. Tato noc je označována jako „velká noc“. Odtud také pramení pojmenování celého svátečního období: Velikonoce.
Během dne se na Bílou sobotu nekonaly mše ani svátosti, také kostelní zvony přes den stále mlčí. Vše se připravuje na velkou večerní událost.
V tento den se věřící schází před kostely na večerní mši, která se koná po setmění. Do dnešních dob se dodržel zvyk zapalování a žehnání ohňů před kostelem. Církev tento zvyk možná zčásti převzala i z pohanských zvyků rituálních pálení ohňů v období přechodu jara a zimy.
Poté co byl před kostelem zapálen a požehnán oheň se od něj zapálila velká svíce zvaná také paškál. Od paškálu si pak věřící zapalují svíčky a tento oheň, který symbolizuje také očistu, vítězství nad smrtí a Kristovu slávu, odnášejí do svých domovů.
Na Bílou sobotu se v kostelích zapalují velké svíce – takzvaný paškál
V raně křesťanských dobách tato slavnost trvala až do rána, kdy se všichni přítomní sešli u společného stolu a teprve potom se rozcházeli do svých příbytků.
Popelem svěceného ohně páleného na Bílou sobotu hospodáři často symbolicky posypali půdu na poli pro zajištění dobré úrody.
Proč má Bílá sobota označení bílá?
V tento den byli do společenství věřících přijímání noví dospělí členové. Ti na sobě mívali bílá roucha. Snad odtud tedy pramení označení dne bílou barvou.
Nové koště dobře mete – pohanské zvyky na Bílou sobotu
Podle lidových zvyklostí měly hospodyně v tento den čistě vymést stavení, a to novým koštětem. Jedině tak, zajistily jeho čistotu po celý další rok. Mladé dívky si na Bílou sobotu umývaly obličej v ranní rose – to proto, aby zůstaly pěkně bílé – bez pih.
Na Bílou sobotu se podle tradice chodí třást do sadu ovocnými stromy, aby byla zajištěna dobrá úroda
Velké přípravy na Boží hod velikonoční
Na Bílou sobotu mívali všichni dost napilno. Řada zvyků a činností z tohoto dne se udržuje do dnes. Pečou se mazance a velikonoční beránek. Mládenci pletou pomlázky z vrbových proutků a dívky barví velikonoční vajíčka. Zkrátka vše musí být připraveno na další dva dny – nedělní Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí.
Na Bílou sobotu se pečou tradiční mazance i velikonoční beránci (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com)) Pletou se pomlázky a barví se vajíčka (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Zatímco nedělní oslavy se ještě nesou v duchu křesťanských oslav zmrtvýchvstání Ježíše Krista, tak Velikonoční pondělí je již oslavou ryze pohanskou. Slaví se příchod jara, plodnosti, mládí a hojnosti.
Zdroj informací: autorka článku
Publikováno: 20. 4. 2019, Autor: Andrea Drobílková, Profil autora: Andrea Drobílková
