Už jste někdy přemýšleli o tom, jak se dá elegantně vyřešit soužití dvou generací, aniž by docházelo ke zbytečným vzájemným třenicím? Není to jednoduché, protože většinou chceme mít své rodiče nablízku, abychom s nimi mohli trávit co nejvíce času a také jim mohli pomoct, když potřebují. Přitom ale nejen my, ale i oni touží po zachování vlastního soukromí a samostatnosti. Schůdnou cestou pak může být inspirace v dobách minulých. Co takhle zajistit rodičům tzv. vejminek? Máme pro vás jednu hotovou realizaci, na kterou se můžete podívat ve fotogalerii.
Inspirace hlavní budovou
Původní větší dům se nachází na Příbramsku a byl postaven poměrně nedávno. Jednalo se o klasickou vesnickou chalupu s jasným obdélníkovým půdorysem a sedlovou střechou. Štít byl pobitý prkny, která časem krásně zestárla. Zbytek budovy byl tvořen tradiční vápennou omítkou a masivním kamenným soklem.
Domek neměl být moc daleko ani moc blízko
Klienti si přáli postavit domek pro rodiče, kteří své původní bydlení chtěli dát k dispozici nastupující generaci. Jejich nový domov se měl nacházet na stejném pozemku jako stávající budova, měl být v její blízkosti, ale zároveň měl být trochu oddělený, aby si obě generace nešly vzájemně na nervy. To bylo zadání, které dostal architekt Michael Karnet na samém začátku tohoto projektu.
„Vzali jsme tedy charakteristické rysy budovy a našli budoucí stavbě správné místo na pozemku, aby nestínila původnímu domu, aby měla výhledy na správné strany, aby vytvořila soukromí svým obyvatelům, aby byla ale stále v blízkosti, aby babička mohla nosit čerstvé buchty vnoučatům,“ říká architekt. Nakonec tedy vzniklo hned několik variant půdorysného uspořádání, které zohledňovaly chrápání dědy i výhledy na vzrostlé stromy.
A jak to nakonec dopadlo?
„Při samotné realizaci pak proběhlo několik rozhodnutí, které dům udělalo výjimečným, výjimečným ne pro mě jako autora, ale pro klienta. Rozhodnutí vznikly v dialogu a klient je vzal za své a domu si váží o to víc,“ uvádí Michael Karnet.
Při stavbě „vejminku“ byla použitá klasická konstrukční metoda krovu, byly odhaleny trámy a podbití, které pak bylo potřeba ručně zbrousit. Tím dostalo dřevo neopakovatelnou patinu, která se stala výrazným interiérovým prvkem. Velká okna a plechová střecha pak dodaly celé budově moderní vzhled. „Vejminek byl jednoduše odpovědí na konkrétní místo a konkrétního klienta,“ dodává Michael Karnet.
Publikováno: 7. 11. 2022, Autor: autor: Ivana Kukalová