Dnes začíná meteorologické jaro, a i když je teprve prvního března, počasí připomíná spíše duben. Je tedy nejvyšší čas vyhrnout si rukávy a pustit se do zahradních prací a připravit vše na sezonu.
Trávník je po mírné zimě oslabený a poničený. Aby se co nejdříve zazelenal, potřebuje do začátku pomoci. Na podzim jste jistě vyhrabali listí a mech a trávník posekali.
Na jaře stejně je u okrasného trávníku vhodné provést vertikutaci, která rozbije drny a porost provzdušní. Na takto provzdušněnou půdu nasypte křemičitý písek. Dává se v množství 2 litry/ m2 na jižní, východní a západní stranu a 3 litry/m2 na sever, protože tam je více vlhkosti a mechu. Tím vytvoříte přirozenou drenáž v jílovité půdě.
Na závěr proveďte dosev holých míst a pohnojte startovacím trávníkovým hnojivem, které dodá trávníku potřebné minerální látky a urychlí jeho vývoj a růst.
Hrušně a jabloně se doporučuje prořezávat od prosince do konce března, pokud neklesnou denní teploty pod –5 °C. Dále je dobré ve době vegetačního klidu provádět zmlazovací řez bobulovin, což jsou rybíz, angrešt, borůvky a podobně. V zimě, v době vegetačního klidu, je možné ze zahrady odstranit staré a nemocné stromy.
TIP LIVING.CZ: Pařezy ovocných stromů neodstraňujte, můžete je například naočkovat sadbou hlívy ústřičné.
A v neposlední řadě máte v březnu poslední šanci k prořezu většiny okrasných keřů s výjimkou živých plotů, které se upravují v průběhu celého roku. Dřeviny prořežete správně tak, že odstraníte postranní výhony, stopy po řezu by měly být co nejmenší.
Pokud necháváte na záhonech přes zimu suché trávy a trvalky neseřezané, je čas ořezat suché nadzemní části a udělat místo pro nově rašící výhonky.
V případě, že objevíte napadené kusy rostlin houbami a plísněni, je potřebné je bezodkladně zlikvidovat.
Jarní slunce bývá silné, ale mrazy se mohou kdykoliv vrátit. Proto je důležité chránit slabé rostliny před poškozením mrazem. To platí zejména pro mladé rostlinky česneku, jahod a bylinek. Ochranu zajistí dostatečná vrstva mulčovací kůry nebo chvojí, použít lze i bílou netkanou textilii.
Nachází-li se u vás ještě zbytky sněhu, využijte toho a přikročte k vápnění půdy dolomitickým vápencem. „Jde o šetrný způsob, kdy se vápenec spolu s tající vodou postupně vsakuje do půdy a pozvolna ji obohacuje vápníkem, hořčíkem a dalšími živinami. Dolomitický vápenec je určen pro aplikaci na ornou půdu, sady, zahrady, louky, pastviny a lesní porosty,“ vysvětluje David Benda, odborník z oddělení zahrady v projektových marketech Hornbach.
Alternativním řešením je posyp záhonů popelem. Není to obvyklá aktivita, ale o to účinnější. Dřevěný popel obsahuje větší množství draslíku a vápníku, což jsou dvě nevyhnutelné živiny, které rostliny potřebují k zdravému růstu.
Alespoň jednou za rok je dobré půdu zrýt. Pokud se tak nestalo na podzim, je rytí možné i v zimě, ve chvílích, kdy není půda zmrzlá. Zkypřováním slehlé či zhutnělé půdy se zlepšuje jak provzdušnění, tak odvodnění.
Hnojení organickými hnojivy je nejlepší na podzim, ale pokud jste tak neučinili, nezanedbejte to nyní. Do půdy zaryjte vyzrálý kompost nebo hnůj, které zlepší fyzikální vlastnosti půdy. Pro jarní hnojení jsou z organických hnojiv ideální hnůj koňský, ovčí, králičí, ale i drůbeží a především pak kompost. Doplnit je můžete nějakým rychle rozpustným minerálním hnojivem.
Možná vám připadá, že na výsadbu je ještě brzy. Některé plodiny ale mají velmi dlouhou vegetační dobu a bez včasného předpěstování by nedozrály. Ve skleníku můžete vysévat již od února první kvetoucí rostliny. Vyberte si především ty, které potřebují na pěstování delší dobu. Jde například o petúnie nebo begónie.
V únoru nebo březnu je také dobré začít s výsadbou zeleniny. Pomalu rostoucí a teplomilné druhy, jako jsou například rajčata a paprika, si můžete předpěstovat doma. „Velkým pomocníkem mohou být pěstební květináče z bílé rašeliny zaručující rychlý růst výsadby. Jednoduše se naplní výsevním substrátem, přidají se semínka a zalijí se. Semínko by mělo být zakryto přibližně dvojnásobnou vrstvou, než je jeho velikost. Jakmile kořeny proniknou skrz stěny květináče, zasadí se rostlinka i s květináčem do půdy,“ radí David Benda z Hornbachu.
Do záhonu sázejte pouze silné a zdravé rostliny, neporušujte jejich kořenový obal, proto rašící mladé rostlinky do záhonu vysaďte i včetně rašelinového květináče. Při sázení dodržujte správnou vzdálenost a hloubku, aby si dospělé rostliny navzájem nepřekážely. Po vysazení sazenice dobře zalejte, v prvních několika týdnech by rostliny neměly vyschnout, protože nejsou ještě prokořeněné. Pro rychlejší růst k nim můžete přidat trochu vyzrálého kompostu. Až do poloviny května mohou mladé rostlinky ohrožovat přízemní mrazíky, proto je především v prvních týdnech a na noc chraňte netkanou textilií.
